Jinými slovy pravda okamžiku zachycená na filmu se jí zdá skutečnější než živé dítě. Zlomek vteřiny, v kterém je dítě zobrazeno na celuloidovém pásku či dnes na čipu, ukázal matce vlastní dítě jinak, než jak je schopna ho ve chvatu dne zahlédnout ona sama. Zastavený život jí ukázal tvář dítěte, kterou jinak neviděla.

Občas se to povede i médiím. Uvědomil jsem si to, když jsem se probíral starými novinami. Fotograf Lidových novin Jan Zátorský zveřejnil snímek z jednání Sněmovny, při němž se opozici podařilo cosi zablokovat.

Na fotografii je šťastně rozzářený poslanec dívající se přímo do objektivu, ruku má položenou na deníku Právo a vedle něj sedí zpupně hrdý kolega, před kterým leží Haló noviny.

Fotografie zvěčnila prožitek vrcholného štěstí z nezdaru druhého. Je úplně jedno, co tito lidé říkají, co píší do novin, výraz obličejů, který je schopen zachytit ve zlomku vteřiny reportér, vydá pravdivější svědectví o nich, než všechna slova, která kdy pronesli.