Tato informace se na veřejnosti podle deníku Inseder ale objevila až tři neděle po té, co o této možnosti jednal prezident s ministerstvem zahraničí i slovenskou ambasádou, které se prý optal, jestli již Slovensko vyřídilo agrément, tedy jestli byl velvyslanec schválen. To znamená jestli potvrdilo jako nového velvyslance Jaromíra Plíška, kancléře Karla Scxhwarzenberga, kterého ještě na poslední chvíli jmenoval Václav Klaus. Plíšek je zkušený kariérní diplomat: vedl ambasádu v Rumunsku a v Maďarsku. Paní Livie Klausová nikdy v diplomacii nepracovala: její jediná kvalifikace pro takovou funkci je, že se na Slovensku narodila. Touto nominací Miloš Zeman popřel sám sebe: vždyť přece celou dobu v prezidentské kampani vykřikoval, že pro něj jsou vždy rozhodující výkon, znalosti a profesionalita. Mohli jsme takový rozpor ale tušit již dávno: o své prezidentské kampani původně tvrdil, že bude stát sotva tři miliony, a minulý týden se ukázalo, že byla nejdražší: utratil v ní 37 milionů korun. Tolik fakta, dál můžeme už jen spekulovat.  

 

Protože je Miloš Zeman dobrým šachovým hráčem, dá se předpokládat, že takovým krokem rozehrává jinou hru, myslí nejméně na tři tahy dopředu. Tímto výrokem paní Lívii Klausovou odměňuje nejspíš jen symbolicky za otevřenou podporu své kandidatury a třeba i za práci v dozorčích radách České spočitelny, ČEZ a ZVVZ Milevsko, což je firma na výrobu vzduchotechnických zařízení. Možná panu prezidentovi ale jde především o bývalého kosmonauta Vladimíra Remka, kterého chce protlačit jako ambasadora do Moskvy, což se ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi nelíbí zřejmě úplně stejně jako jmenování Livie Klausové na post v Bratislavě. Bude-li prezident nakonec nucen ustoupit v případě Livie Klausové, bude za to nutit knížete, aby jmenoval Remka. Na to nepřímo upozornil i ředitel Ústavu pro mezinárodní vztahy Petr Drulák, když pro Radiožurnál před Velikonocemi řekl, že Zeman porušil konvence, protože o jmenování velvyslance se na veřejnosti hovoří až po té, kdy je taková věc projednána a schválena jak doma, tak v zahraničí. Z toho taky pan Drulák usoudil, že jde spíše jen o začátek jiné hry.  

 

A kdyby náhodou nakonec došlo k dohodě i v případě Livie Klausové, je zřejmé, že takový krok by vyhovoval řadě lidí v obou nejsilnějších politických stranách včetně prezidenta: Klaus by byl nucen se více pohybovat na Slovensku než v Praze. I za prosazováním kandidatury Klause jako poslance Evropského parlamentu může být podobná snaha. Sám Klaus ale tvrdí, že chce zůstat na svém institutu: to by znamenalo, že si uvědomuje, že jde o manipulaci a že by v Bruselu mohl zažít i nepříjemné chvíle: poslanci by při jeho projevech mohli hlasovat nohama. Prezident Zeman by si to samozřejmě vychutnal a sršel by bonmoty.