Zákon podle ideje „dluhy se musí platit“ nemá s humanitou nic společného. Dluhy dětí nesmí být předmětem sporů mezi rodiči. Mají být řešené jednoduchým principem.

Měla by být definovaná „pokuta“ za nesplacený dluh. Ta by měla být omezená, třeba na dvojnásobek nesplacené částky. Výše dlužné částky by nesměla přesáhnout pokutu. To by bylo humánní řešení pro všechny dlužníky. Věřitelé by si spočítali, zda je pro ně soudní vymáhání úvěru ekonomické. Dlužníci by věděli, že nesplacení částky povede k dluhu, který je dvojnásobkem úvěru. Děti by za korunové dluhy mohly být stíhané, ale rodiče by to patrně nedovolili, a dluh i s pokutou vyrovnali. Možná že by dluh vyrovnaly i dětské výchovné instituce, kde děti rodiče třeba nemají.