Je jedním z nejstarších důkazů, které akceptovala i říše římská. Princip je jednoduchý. Je-li nějaká domněnka pravdivá, musí být pravdivá i ve svém opaku. Učí se mu na základních školách. Pojem rovnice a řešení rovnic je každému srozumitelný. Levá strana se rovná pravé straně. Když nějaká rovnost platí pro čísla větší než nula, rovnost musí platit i pro čísla menší než nula. V matematice je tato skutečnost používaná asi nejčastěji. V matematice se tomuto testu pravdivosti říká důkaz sporem.

Podobné je to ve smlouvách. Co je psáno, to je dáno. Je-li ve smlouvě napsáno strana A zaplatí 100 korun, není pochyb o částce. Když obě smluvní strany dodržují smluvní podmínky, smlouva nepochybně platí.

Problém nastává, když místo 100 korun jedna stana zaplatí pouze 50 korun. Ani po několikátém upozornění smluvní strana nechce splnit smluvní podmínky. V organizované společnosti k řešení takových případů existují soudy. Občan zaplatí příslušný poplatek, sepíše žalobu a očekává, že soud rozhodne v jeho prospěch. (Rozhodne tak, že mu soudce dá zapravdu.)