Vybírám z textu zveřejněného 10.1.2000 na stránkách vlády ČR. Celý text najdete ZDE:
Dekrety prezidenta republiky a jejich pozdější ratihabice jsou výrazem kontinuity československého státu a jeho právního řádu a tedy i právní jistoty.
Při posuzování dekretů prezidenta republiky (tzv. Benešových dekretů) je nutno brát v úvahu jak historické a právní okolnosti jejich vzniku, tak jejich vztah k právnímu řádu České republiky i jejich vztah k mezinárodnímu právu, včetně práva Evropských společenství.
Na konferenci v Jaltě (tzv. Krymská konference) v únoru 1945 se spojenci shodli na tom, že je třeba přimět Německo k co největší náhradě škod za strádání, jež způsobilo spojeným národům a za něž se nemůže zbavit odpovědnosti a že mezi způsoby získání úhrady za válečné škody způsobené Německem budou patřit jednorázové konfiskace německého majetku v cizině.
Na konferenci v Postupimi v srpnu 1945, v souladu se závěry Krymské konference, bylo mezi spojenci dosaženo Dohody o reparacích, z níž mimo jiné vyplývá, že reparační požadavky Spojených států, Spojeného království a jiných zemí majících nárok na reparace, budou uspokojeny ze západních pásem a z příslušných německých aktiv.
Zástupci 18 zemí (včetně Československa), které byly podle závěrů Postupimských dohod odkázány na reparace v západních okupačních pásmech Německa, se sešli v roce 1945 v Paříži na reparační konferenci, na níž uzavřeli v prosinci 1945 Dohodu o reparacích od Německa, o zřízení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata; Dohoda vstoupila v platnost 24. ledna 1946 a Československá republika, jako jeden z jejích signatářů, k ní přistoupila dne 17. května 1946. (Dohoda byla vyhlášena pod č. 150/1947 Sb.).
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku




