Naši poslanci se patrně zbláznili. V právním státě platí: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“

Poslanci doléhají na předsedu vlády, aby jednal podle pochybných kroků moci výkonné (státních zástupců), a odstoupil z premiérského postu. Státní zástupci veřejně zasahují do základních občanských práv, a bez zásahu moci soudní obtěžují bezúhonné občany. Za mohutného přispění veřejnoprávní televize a moderátorů všech sdělovacích prostředků. Takovou situaci už jsme jednou zažili, když Zemanova vláda provedla puč na vládu Nečase. Dosud nebyl tento puč řádně vyšetřený, protože zákonodárci ochotně plní požadavky moci výkonné, a zabývají se „trestným stíháním“ bezúhonných občanů. Každý poslanec má imunitu. Ale žádný poslanec nemá právo pomlouvat bezúhonného občana (tím, že o něm hovoří jako „trestně stíhaného“).

Státní zástupci mohou přikázat prověřovat kteréhokoliv občana. Ale konkrétní sledování mohou sdělit až tehdy, když mají posvěcení od moci soudní. V právním státě pouze nezávislý soud rozhoduje každý spor. Pouze výrok soudu (třeba předběžný) opravňuje státního zástupce, aby zveřejnil, kdo je „sledován“, případně kdo se trestného činu dopustil. Státní zástupce musí žádat o povolení ke sledování každého občana soud. Nikde jsem nezaregistroval, že soudce povolil stíhání „dětí“ premiéra. Rozhořčení premiéra je opodstatněné.

Naši státní zástupci s klidem porušují základní pravidlo právního státu. Místo toho, aby se obraceli na soud, obracejí se na zákonodárce. Je jim vhod, že mají možnost „dokázat“, premiérovo jednání jako „nečestné“.