Překvapuje mě, že je poněkud opomíjená otázka zajištění lidských zdrojů pro případný provoz elektrárny. A zde se nechci omezovat pouze na jaderné konstruktéry či technology, ale zejména na rostoucí deficit technicky vzdělané populace. Odmyslím-li si otázky, kterými spolehlivě „naštvu“ humanitně vzdělané kolegy (a zejména úředníky naší „štíhlé“ státní správy), typu „kdo v této společnosti tvoří hodnoty a vydělává na vás?“, pak je potřeba uvažovat v těchto diskusích nejenom o případném rozvoji celé české energetiky a celé tzv. znalostní společnosti, ale brát v úvahu i současný deficit inženýrů a techniků. Ten se už v současnosti pohybuje např. jenom v informatice v řádu tisíců a stále narůstá.
Liberální manažer řekne – nic se neděje, volná pracovní místa rádi zaberou a zabírají inženýři z jihoevropských ekonomik (např. Španělé, Portugalci, Řekové, ale i Rusové a další). Jde však také o to, zda nemá mít tato společnost (a jejím představitelem je vláda) strategii rozvoje technického vzdělání (a to od mateřských školek až po univerzitní vzdělání)? A co je nejdůležitější – zda nemá tuto strategii v praxi uskutečňovat?
Dnes jsme na státních univerzitách všichni postaveni před problém snížení počtu studentů nastupujících na univerzity. Jde o 5 % proti dnešnímu stavu – a je jedno, jestli česká společnost budoucí absolventy konkrétního oboru potřebuje nebo jich má trvale nadbytek. O 5 % budou sníženy počty státem placených míst studentů, na technických fakultách stejně jako na jiných. A na otázku, co dělat, když praxe potřebuje absolventy některých speciálních technických oborů? Řada úředníků sdělí – ať si to řeší jednotlivé univerzity ve spolupráci s praxí.
V případě pozitivní diskriminace financování některých oborů, na nichž má vláda zájem (jaderná energetika, informatika, ale i stomatologie atd.), univerzity samozřejmě rychle zareagují a případně i změní nejenom strukturu studijních programů, ale i strukturu vyučujících. Domnívám se, že první na tahu ale musí být vláda. Ta by měla určit svoje dlouhodobé priority ve vzdělávání a ty prosazovat, teprve poté jsou na řadě operativní, konkrétní činy jednotlivých vysokých škol.
Letmý pohled na vysoké školství v USA – pokud má společnost výrazně větší zájem na technicky vzdělaných absolventech, než např. na velkém počtu výtvarně vzdělaných absolventů – umělců, pak se tento zájem projeví ve výši školného. Školné ale u nás nemáme, budeme tedy muset zájmy společnosti prosazovat jinak.
Jde mi o to, aby diskuse o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín nebyla jenom politickou, technickou či ekonomickou, ale aby byla spojena i se strategií rozvoje lidských zdrojů, a to zejména v technických a přírodovědních oborech. Tyto obory se musí stát jedním z rozhodujících pilířů budované znalostní společnosti.
Prof. Karel Rais, rektor VUT Brno
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
