Toto je velice zajímavé téma o kterém bych jako člen občanského sdružení AKORN zauvažoval.
Většinou jsou to nekonkrétní a nenapadnutelné fráze které se při nejhorším dají vždy v případě eventuálního soudu zlehčit a nedosahují takové závažnosti aby za to mohli být jejich autoři potrestáni s oblibou se používají fráze ve zněních „je téměř jisté“ nebo třeba „s největší pravděpodobností“ na první pohled to vypadá neškodně ale důsledky pro atakované občany mohou mít dlouhodobé ne-li spíš celoživotní důsledky.
Často to bývá tak vážné že této manipulaci někdy mohou uvěřit i přátelé a příbuzní těmito způsoby pejoratizovaných osob. Často tito lidé slýchávají od svých známých věty ve znění „proč se nebráníš soudní cestou“ popřípadě “justice u nás přece funguje“. Ovšem realita je taková, že právo bývá často zvůle vládnoucí třídy povýšená nad zákon. Dále také stále platí staré heslo „ruka ruku myje“ což v praxi může znamenat, že ten kdo systém kryje dostane v případě eventuálních trestních oznámeních a žalob určitou výhodu. K těmto věcem teoreticky může docházet také proto, že naše soudy a soudci mohou přikládat různým důkazům a svědectvím, které v případě eventuálního soudního střetu předkládají obě strany, různou relevanci.
Proto musíme chápat že někteří lidé nechtějí riskovat že v případě neúspěchu budou nuceni zaplatit soudní výlohy a to i v případě, že byli opravdu zásadním způsobem dehonestováni.
Média a televize jsou nástrojem božím, mohou ničit potitiky papeže, vládní představitele a v podstatě každého kdo se jim nehodí do krámu a proto je vždy dobré nepřikládat všemu co se v nich dozvíme zásadní význam, zjistit si kdo je jejich vlastníkem a udělat si obrázek sám.
Karel Šamonil
Vyšlo na tydenikobcanskepravo.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
