Jedny z prvních autentických snímků člověka vznášejícího se bez opory ve vzduchu pořídil skandi­náv­ský fotograf Sven Türck, jenž ve svém studiu v Kodani při experimentálních seancích fotogra­foval samovolně se pohybující a vznášející se ob­jekty. Dokumentární záběry tako­výchto jevů Türck poři­zoval z různých úhlů pro­střednictvím několika dálkově ovládaných fotoaparátů, umístěných v ro­zích místnosti. V roce 1945 pak vydává knihu na­zva­nouJeg var dus med anderne, doplněnou o fo­togra­fie, jejichž auten­tič­nost potvrdili nejrůznější badatelé, právníci a lé­kaři z řad očitých svědků jím zdo­kumentova­ných jevů. Všechny nadčasové fo­tografie, které byly po­ří­zeny v Türckově studiu a v jeho knize pu­blikované, včetně levitace stolu a v prostoru se vznášejícího člověka, byly tehdy na žá­dost akade­miků podro­beny pečlivému rozboru celkem pěti ex­pertů, mezi nimiž nechy­běl ředitel Dánské foto­grafické školy Theodore An­dresen. Uznávaní odborníci měli pří­stup k negativům a na zá­kladě provedených ana­lýz dospěli k závěru, že k mani­pulacím s negativy, ani dodateč­ným úpra­vám foto­grafií ne­došlo. Tyto fotografie, pořízené v dobách, kdy ještě neexis­tovaly digitální technolo­gie, žádné grafické po­čítačové programy, ba ani samotné počítače, však vědecká obec považuje za nevěro­hodné.

Australské Townsville je největším městem severního Queenslandu. Shluky zdejších domů jsou značně jednotvárné, jsou to především patrové dřevěné stavby, staré něco málo přes sto let. Zde žije i profesionální fotograf Ken Goldstein s rodinou. Ten ve svém bydlišti již zhruba čtyři roky digitálními kamerami zaznamenává neobvyklé úkazy či jevy, které on sám, po tom co jeho videa zástupci vě­decké obce označili za pouhé triky a nemá tak pro úkazy jiný výklad, považuje za projev hlomozícího ducha, respek­tive za fenomén zvaný Poltergeist.

Což byl také jeden z důvodů, proč kompilace jeho audi­ovizuálních na­hrávek z února 2016 na inter­netu znovu vyvolala diskusi. Neboť v této kompilaci Ken Goldstein rozebírá kromě jiných neuvěřitel­ných událostí i záznam jeho vlastní le­vitace. Jde o krátkou reportáž z chodby domu, kam se autor vi­dea vydal pátrat po zdroji znepokojivých zvuků, ozývajících se ve stěnách. Tedy je zde vidět nasta­vení scény, a protože nejsou na videu střihy, je z pořízených záběrů zřejmé, že na chodbě nestály žádné štafle či schůdky, po kterých by mohl kameraman vylézt ke stropu, ani zde nebyla ke stropu připevněna žádná kladka či jiné adekvátní zařízení. Navíc nešlo o svislý pohyb vzhůru v tíhovém poli, ale o pohyb v prostoru připomínající šikmý vrh vzhůru, jako by kameraman byl z podlahy nějakým způsobem katapul­tován. A že se Goldstein skutečně ocitl ve výšce (od 0:10 do 0:45), dokládá detail jeho ruky, opřené o strop:

Z hlediska fyziky zde nelze opominout jeden významný fakt. Na nahrávce levitace z rozebíra­ného vi­dea v době, kdy se Goldstein má vznášet ve vzduchu, je evidentně na zvu­kové stopě (viz předešlý od­kaz na stopážiod 0:26 do 0:43) zaznamenán vliv rušivého signálu. Na dané lokalitě chybí data z potřebného měření (vědecká obec všechna Goldsteinova videa označuje za podvod a nehodlá se zaznamenanými jevy zabývat), tudíž o tom, které fyzikální vlivy z okolního pro­středí se v nahrávce projevují, se mů­žeme jen dohadovat.