Zpráva S/2017/904 z 26. října, kterou se Rada bezpečnosti má zabývat 7. listopadu, přináší vý­sledek šetření pod patronátem OSN, které mělo u použití che­mických zbraní v Sýrii identifikovat odpovědné osoby. Šetření probíhalo na základě dříve již disku­tovaného mandátu Společného vy­šetřovacího mecha­nismu, tedy Joint Investigative Mechanism (JIM), do kterého byla v jeho ryze odborné části zapo­jena i apolitická Organizace pro zákaz che­mických zbraní (OPCW). Vyšetřo­ván nebyl jen che­mický útok z 15. září 2016 v Ma'arat Umm Ha­wsh z provincie Alepo, ale i čtenářům známější útok ze 4. dubna 2017 v Chán Šajchúnu z provincie Idlíb. Šetření mělo prověřit „co nej­větší rozsah pro­veditelnosti a okol­ností použití che­mických zbraní, především pokud jde o přesný datum a čas mi­mořádné udá­losti, místo výbuchu, použitou munici, metodu dodávky munice, zdra­votní účinky a reakce“. V případě chemického útoku ze září 2016 bylo šetřením prokázáno, že na civilní obyvatelstvo v provincii Alepo hořčičným ply­nem, tedy yperitem, útočil nechvalně proslulý tzv. Islámský stát. V tomto případě nevyvolává šet­ření JIM žádné pochybnosti a závěrečnou zprávu žádný zástupce člen­ských zemí nezpochybňuje. Jiná situace ovšem nastává v případě chemického útoku v Chán Šaj­chúnu.

Jak se ve zprávě uvádí, Organizace pro zákaz Chemických zbraní (OPCW) zjistila, že velký počet lidí v Chán Šajchúnu, z nichž někteří zemřeli, byl dne 4. dubna 2017 vystaven sarinu nebo sarinu podobné látce, tedy některému z organofosfátů. Ačkoli se OPCW dostalo "omezených informací o mechanismu rozptýlení, a proto nebyla schopna pevných závěrů o této konkrétní záležitosti", měla usoudit, že "způsobená expozice pravděpodobně byla zahájena z kráteru, který se nachází v blíz­kosti obilných sil v severní části města". Čímž také došla OPCW k závěru, že sarin byl použit jako zbraň. Po obdržení závěrečné zprávy vyšetřovací mise OPCW o incidentu ze 4. dubna 2017 výbor JIM vedl „hloubkové vyšetřování incidentu“ na základě plánu, který zahrnoval 8 možných scénářů, včetně těch, které předložily členské státy. Jak se ve zprávě uvádí, zatímco se výbor v souvislosti s každým scénářem snažil až do konce šetření shromáždit a analyzovat tolik informací, jak to jen bylo možné, většina z nich podporovala tři scénáře: (a) sarin byl na místo doručen leteckou bom­bou; (b) sarin byl vypuštěn ze země jako součást zinscenovaného útoku; (c) došlo k leteckému úderu syrských leteckých sil (SAAF) proti skladu munice obsahujícímu toxické chemické látky, což vedlo k jejich disperzi a způsobilo toxický oblak. Alternativou třetího scénáře byla pak budova, kte­rou měla převzít „nevládní ozbrojená skupina“ a používat ji pro skladování chemických látek, čímž se zde při bombardování 4. dubna 2017 uvolnily toxické chemikálie.

Po dlouhém posuzování bezpečnostních rizik oproti možným přínosům pro šetření se v případě Chán Šajchúnu nakonec ukázalo, že kráter, ze kterého měl vycházet sarin, byl již porušen a ná­sledně vyplněn betonem, čímž ovšem byla celistvost dané scény znehodnocena. Kromě toho ve světle rozsáhlých informací, které měl JIM získat od svědků, by údajně návštěva na místě poskytla jen malou dodatečnou hodnotu. Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti se přesto výbor do­mnívá, že shromáždil dostatečné informace k tomu, aby dospěl k závěru, opírajícímu se o rozho­vory s oběťmi a svědky. Pokud jde o incident v Chán Šajchúnu, svědci zahrnovali místní obyvatele, personál letecké základny Šajrát, vládní úředníky, lékaře ošetřující oběti, záchranáře nám známé jako Bílé přilby a „velitele nevládních ozbrojených skupin“, které danou oblast ovládají.

Výboru (Leadership Panel) měla být poskytnuta odborná analýza kráteru s ohledem na po­vahu prasklin vzniklých výbuchem, charakteristiky kráteru a jeho pravděpodobné příčiny, zbytek munice a způsob jejího dodání, disperzi sarinu, zdravotní účinky a jejich léčení. Byla prove­dena i „hloubková analýza s ohledem na chemii sarinu“. Vedení sku­piny přezkoumávalo spisy, kdy výbor „pečlivě spojil všechny dostupné informace a stanovil důkazy získané s ohledem na podstatné prvky případu“. Přičemž výsledky příslušných šetření měly být vý­borem posuzovány z hlediska kri­térií jejich důvěryhodnosti a spolehlivosti. Výbor pak stanovil, že sarin začal 4. dubna 2017 unikat z kráteru na silnici v severní části Chán Šajchúnu mezi 06:30 a 07:00 hodin místního času.

Na základě získaných informací měly být pečlivě zkoumány především dva scénáře: (a) sarin byl vypuštěn leteckou bombou, (b) sarin byl vypuštěn při výbuchu IED (improvised explosive device) tedy improvizovaného výbušného zařízení, umístěného na zemi. Ve třetím scénáři byly prošetřo­vány také dvě alternativy, z nichž ani jedna nebyla spojena s uvolněním sarinu. Tedy výbor opravdu zkoumal i možnost, že kráter způsobil pozemní útok. Avšak zatímco „tato možnost ne­může být zcela vyloučena“, experti vyhodnotili takovýto scénář jako méně pravděpodobný na zá­kladě toho, že IED by mělo způsobit větší škody v okolí, než bylo pozorováno na místě, přičemž dle vyjádření výboru „žádný svědek nehlásil umístění IED nebo jeho výbuch na zemi“. Zatímco vý­bor „nenalezl veškeré informace týkající se přípravy výbuchu pomocí těchto prostředků“, vzal na vědomí svědectví, podané v souladu s tímto scénářem. Z rozhovoru s očitým svědkem totiž vy­plývá, že se dne 4. dubna 2017 probudil za zvuku výbuchu zhruba v 07:00 hodin. Svědek uvedl, že nad Chán Šajchúnem v té době nebyl žádný letoun a že letadla zahájila útok na město až zhruba v 11:00 hodin. Výbor také údajně prošetřoval obvinění, která zahrnovala užívání munice a raket vy­bavených toxickými chemickými látkami „nestátními činiteli“, včetně sedmi obvinění týkajících se Fronty an-Nusrá.

Na základě přezkumu fotografií, videí a satelitních snímků, posudku „forenzních ústavů a jednotli­vých odborníků zabývajících se šetřením“ výbor nakonec usoudil, že kráter „byl s největší pravdě­podobností způsoben těžkým předmětem pohybujícím se vysokou rychlostí, jako je letecká puma s malým výbušným nábojem.“ Zkoumal také zbytky fotografované munice uvnitř kráteru, kdy jednot­liví odborníci dospěli k závěru, že zbytky v kráteru jsou „kusy tenkostěnné munice o průměru 300 až 500 mm a pravděpodobně pocházejí z letecké bomby.“ A tak závěr JIM zní: „Kráter byl způso­ben nárazem letecké bomby na vrcholu její rychlosti. Poznatky o tom, že ráno 4. dubna 2017 mezi 06:30 a 07:00 hod. bylo postiženo velké množství lidí, a že byl sarin přítomen v kráteru ještě 10 dní po incidentu naznačují, že bylo pravděpodobně uvolněno velké množství sarinu, což je v souladu s tím, že byl rozptýlen pomocí letecké bomby“. Přičemž vzorky z Chán Šajchúnu podle zprávy JIM obsahují tři typy markerových chemikálií, jejichž přítomnost je „silným ukazatelem toho, že sarin ší­řený v Chán Shaykhun byl vyroben z (prekurzoru) DF, pocházejícího ze zásob Syrské arabské re­publiky“.

Během první návštěvy Damašku skupinou vyšetřovatelů (od 19. do 21. srpna 2017) i během jejich druhé návštěvy od 7. do 11. září 2017 vedení Syrské arabské republiky poskytlo vyšetřova­telům veškeré materiály jimi požadované. Během třetí návštěvy Sýrie, od 8. do 10. října 2017, vy­šetřo­vatelé navštívili leteckou základnu Šajrát, přičemž odběr vzorků nebyl cílem návštěvy zá­kladny. Komise totiž dospěla k závěru, že “pokud z této základny vylétla jediná chemické munice, pak existuje malá šance najít nějakou stopu degradace sarinu nebo jeho produktů na letecké zá­kladně této velikosti (přibližně 10 km čtverečních) bez specifické informace o tom, kde lze vzorky odebrat.“ Toto prohlášení je ovšem v zásadním rozporu s prohlášením Bílého domu, který nemluvil o jediné sarinové bombě, ale vystřelení 59 raket Tomahawk na leteckou základnu Šajrát zdůvod­ňoval tím, že jsou zde sklady chemických zbraní.

V průběhu vyšetřování incidentu výbor dle jeho vlastních slov shromáždil informace od svědků také v tom smyslu, že první varování možného nadcházejícího chemického útoku bylo "Syrskou civilní obranou, známou také jako Bílé přilby" přijato od pozorovatelů. Svědci uváděli, že Bílé přilby byly v kontaktu přes internet s pozorovateli a že kolem 4:30 oznámily, že z letecké základny Šajrát „vzlétl vojenský letoun Su-22". Svědek vyslechnutý výborem prohlásil, že varování Bílých přileb vyzývalo obyvatele, aby byli opatrní, neboť letadlo pravděpodobně nese toxické chemikálie. Jinak řečeno, v půl páté ráno, celé dvě hodiny před údajným chemickým útokem syrských vzduš­ných sil, měly Bílé přilby informace o tajné misi, při které syrská armáda hodlala zaútočit na civilisty sarinovou bombou. Výbor JIM pak zkoumal, zda tento letoun SAAF „vzlétl ze základny Al-Shayrat, která se nachází 110 km jižně od Chán Shaykhun a zahájil toho rána letecký útok na město.“ Vlády Francie a Spojených států mu poskytly informace, které potvrzovaly, že letoun Su-22 opravdu vy­razil z letecké základny Šajrát. Nutno však podotknout, že ve zprávě JIM, předkládané Radě bez­pečnosti OSN, se mimo jiné říká: „Dosud nebyla nalezena konkrétní informace potvrzující, že le­toun SAAF Su-22, operující z letecké základny Al-Shayrat, zahájil letecký útok na Khan Shaykhun dne 4. dubna 2017.“ Navíc vlády Francie a Spojených států dosud nikomu nevysvětlily, proč proudovému stíha­címu bombardéru Su-22, dosahujícímu rychlosti 1 400 – 1 860 km/h, který měl nést binární bombu, trvalo dvě hodiny, než z letecké základny Šajrát doletěl nad místo chemického útoku.

Výbor také získal odbornou analýzu zdravotních příznaků ze svědeckých výpovědí, stejně jako z léčby v řadě zdravotnických zařízení, včetně zařízení v sousední zemi (myšleno Turecko), při­čemž přiznává, že „byly zjištěny určité nesrovnalosti v analyzovaných prvcích“. Neboť několik ne­mocnic, jak se ukázalo, oběti chemického útoku začalo přijímat ještě před tím, než mohla bomba se sari­nem na Chán Šajchún dopadnout. Prověřeny byly záznamy týkající se celkem 247 pacientů z Chán Šajchúnu, přijatých do různých zdravotnických zařízení, přičemž analýza lékařských zá­znamů ukázala, že 57 pacientů bylo přijato v pěti nemocnicích před incidentem (06:00, 06:20 a 06:40 hodin). V 10 případech pacienti měli být přijati do nemocnice vzdálené 125 km od Chán Šaj­chúnu v 07:00 hodin. Dalších 42 pacientů bylo v 07:00 hodin přijato do nemocnice vzdálené 30 km. Jinak řečeno, celá řada intoxikovaných pacientů byla do zdravotnických zařízení dopravena ještě před tím, než by je mohl sarin z letecké pumy vůbec zasáhnout.

Podle prvních dvou scénářů byl kráter považován za důsledek některé z těchto variant: a) letecká bomba nasazená letounem, čímž se disperguje sarin, b) výbuch nedefinovaného mechanismu na povrchu silnice, spojený s disperzí sarinu. Výbor shromáždil několik fotografií a videí kráteru od svědků a otevřených zdrojů, stejně jako satelitní snímky. Původní videozáznamy a fotografie, podle JIM pořízené v brzké době, tedy již v dopoledních hodinách osudného 4. dubna, ukazovaly kráter a deformovaný kus kovu vyčnívající z něj. Soudní experti následně odhadli, že kráter má ve­likost přibližně 1,5 m na 6,5 m a hloubku mezi 42 a 51 cm. Videa a fotografie ukázaly, že kráter kromě deformované trubky obsahoval i kruhový kovový předmět, který „vypadal jako plnící čepička“. Zbytky zelené barvy byly pozorovány jak na deformovaném kusu kovu, tak na plnicím víčku. Na základě „nedostatečných charakteristik, které by se daly očekávat po výbuchu náboje umístěného na zemi“, výbor ve své zprávě konstatuje, že použitou municí „pravděpodobně byla letecká bomba“, kdy sarin musel být rozptýlen do okolí, jak tomu naznačuje analýza vzorků život­ního prostředí. Přičemž podle expertů, na vyšetřování se podílejících, chemická letecká bomba, která uvolnila 150 až 250 litrů sarinu a ukládá 10 až 15 % svého obsahu na zemi, měla uložit více sarinu na zemi než uvažované improvizované výbušné zařízení s odhadovanými 25 litry sarinu. Zpráva pak konstatuje, že ??tato analýza podporuje scénář letecké bomby.

Jenže fotograf Ammar Abdullah, pracující pro agenturu Reuters, spolu s Mohamedem Al-Bakou­rem, pracujícím pro AFP, na rozdíl od Joint Investigative Mechanism (JIM), navštívili Chán Šajchún hned, jak se o tomto incidentu dozvěděli. Jejich fotografie, přebírané tiskovými agenturami a nezá­vislými experty do nejrůznějších článků, pak začaly kolovat po internetu a doslova obletěly celý svět. Nakonec se objevily i na internetových stránkách několika našich periodik (Novinky, Li­dové noviny, iDNES), aby na nich pak čte­náři marně hledali avizované fragmenty letecké bomby a v diskusích pod snímky se podivovali nad tím, jak záhadní „sběrači vzorků“ v sandálech naboso a s obyčejnou, v případě sarinu nefunkční rouškou, neohroženě sondují místa, kde měla binární bomba rozsévat smrt. A to ještě čtenáři netušili, že se z binární munice v kráteru mělo (dle výše zmíněné zprávy JIM) uvolnit až 250 litrů čistého sarinu.

P.S.
Fotografii kráteru si můžete prohlédnout ZDE
Sběr vzorků z kráteru ZDE

(převzatu z blogu)

Psali jsme:

Karel Wágner: Brutální chemický útok v Chán Šajchúnu

Karel Wágner: Na geopolitické šachovnici je i zemní plyn

Karel Wágner: Proč se v té Sýrii vlastně válčí?

Karel Wágner: Otevřený dopis francouzskému prezidentovi

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.