Proč s ním souhlasím vysvětluji i s odvoláním na texty právních předpisů, když skutečně hrozí zcela zásadní politická krize, která by mohla vést až k rozpuštění sněmovny. Uvádím proto i její možná řešení. S ohledem na vážnost situace se omlouvám i za delší text.

V důsledku neodpovědného postupu politiků a jejich nedostatečné znalosti zákona hrozí vážná politická krize. Názor kolegy v podstatném rozsahu odpovídá tomu, co jsem napsal v minulosti: „Stále se někdo ptá na článek 66 Ústavy. Myslím si, že po právní stránce existuje mnohem důležitější otázka spojená s ustanovením nové sněmovny a teoreticky hrozící i její paralýzou. Nepředpokládám ale, že by naši poslanci dostatečně pracovali s takovými normami, jako je zákon o volbách do Poslanecké sněmovny a Jednací řád Poslanecké sněmovny a dovozovali, co z nich vlastně vyplývá. V té souvislosti se usmívám nad řečmi o tom, kdo bude předsedkyní sněmovny. I když je otázka, zda zákony neplatí jen pro někoho.“

Kolega má pravdu v tom, že koalice by neměly mít právo cokoliv na ustavující schůzi prostřednictvím svých klubů navrhovat. Dokonce se ani nedomnívám, že by se měl pro toto funkční období měnit zákon upravující ustanovování klubů, protože by došlo k porušení principu volné soutěže politických stran.

Naše Ústava stanoví: „Článek 5 Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Článek 6 Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“ Ústava tak hovoří jen o volné soutěži politických stran, ale nehovoří o způsobech soutěže.

To, zda strana bude kandidovat samostatně či ne, mohlo ovlivnit i to, zda její členové budou ve Sněmovně. Český statistický úřad totiž zjišťuje,