„Nemám dostatek informací o věci, ale osobně ji hodnotím jinak. Nedomnívám se, že Ransdorf něco pro sebe chtěl, přestože možná s variantou jisté vděčnosti případného dědice mohl kalkulovat. Dědic, pokud existuje, což samozřejmě nevím, by podobně hradil výdaje i odměnu nám právníkům a to zpravidla v nezanedbatelné výši. Využití nás advokátů samozřejmě doporučuji, ale uznávám, že ne vždy jde o nejrychlejší a nejlevnější řešení. Spíš na mne kauza než jako snaha o obohacení Ransdorfa budí dojem, že politik Ransdorf ucítil možné vhodné politické téma. To by mu pomohlo získat politické body: „Ve švýcarských bankách se válejí pro nečinnost bank peníze po zavražděných v druhé světové válce a to zřejmě z důvodů na straně bank. Pokud bych našel podobný příklad zahálejících peněz pro nečinnost bank či banky i ze současnosti, mohl bych vytvořit paralelu a domáhat se na orgánech Evropské unie tlaku na Švýcarsko, aby zahálející prostředky byly z bank vyzvednuty a použity na výdaje, které jsou dle názoru možná i většiny obyvatel EU značně podceněné. Tím bych získal značné politické body a popularitu, když se může jednat o miliardy a Evropa je ohrožována.“

Mohl ho inspirovat postup amerického právníka Fagana, který již v minulosti ve Švýcarsku uspěl. Donutil tamní banky otevřít tajné účty, na které si peníze před nacisty ukryli Židé. Pokud by se něco podobného podařilo Ransdorfovi jako politikovi, mohl se stát v očích mnoha lidí hrdinou. Tlak nemusí být vždy jen právní, často jsou jiné tlaky účinnější a k právním tlakům se přistupuje až později. Podařilo-li by se mu docílit toho, aby takto získané peníze sloužily pro omezení dopadů konfliktů v místech blízkých konfliktům, nemohl tratit. Peníze by podstatně mohly přesáhnout částku, kterou chce EU věnovat na řešení migrace v roce 2016. Europoslanec Tomáš Zdechovský nedávno uvedl, že rozpočet na bezpečnost Evropy je stanoven v roce 2016 na 4 miliardy euro s tím, že byly překročeny limity, které byly stanoveny ve Víceletém finančním rámci 2014 – 2020. Z toho 2,9 miliardy euro má jít na řešení migrační krize. Takto stanovené výdaje v době, kdy jde o naši bezpečnost, považuji za směšně malé.

Téma mrtvých prostředků a jejich využití ve prospěch řešení migrační krize by tak bylo zajímavé pro celou EU. Ransdorf v rozhovoru pro Parlamentní listy navíc uvedl: „V každém případě otevření tohoto tématu na půdě Evropské unie by mohlo přispět k řešení problémů mnoha lidí, k omezení rizik spojených s migrací. Ta se dotýká nás všech a nejen mne jako politika.“