Plně souhlasím s upozorněním docenta Koudelky v článku "Debakl Bradáčové a nejen její" (http://www.ceska-justice.cz/bl…/debakl-bradacove-nejen-jeji/) na případné nedostatky v činnosti některých státních zástupců. Nelze tolerovat vzniklou situaci, kdy je vážné podezření, že někteří státní zástupci napomáhají nerespektování práva. Nejde jen o kauzu Rath, ale i o věci týkající se běžných občanů. Pokud na možné nerespektování práva ze strany státní moci advokát upozorní dokonce v rámci hlavního líčení ve své závěrečné řeči, je vůči němu podán návrh nejmenovanou mediálně propagovanou státní zástupkyní na prověření, zda nespáchal kárné provinění. To se advokáti nemají ptát a vyjadřovat pochybnosti svých klientů? To nemají obhájci sloužit spravedlnosti a zájmy klientů nemají mít přednost před jejich osobními zájmy?

Kladu si zásadní otázku: „Jak má advokát plnit své povinnosti a chránit právní stát a práva svých klientů, pokud by nesměl bez obav z odvety ze strany některých představitelů moci výkonné upozornit na možné nedostatky v činnosti státního aparátu? Není situace v činnosti státního zastupitelství natolik závažná, že by mělo dojít ke změně právní úpravy státního zastupitelství a k vytvoření systému účinné kontroly jeho činnosti, když se zdá, že dosavadní kontrola je velmi diskutabilní? Nevolá vzniklá úroveň prosazování práva v některých případech po vzniku vyšetřovací komise k prověření jeho činnosti?“ Tím nezpochybňuji soustavu státního zastupitelství jako celku a ani to, že o činnosti většiny státních zástupců nepochybuji a vážím si jí.

Nejsem členem Unie obhájců. Plně však chápu kolegy, kteří při jejím vzniku napsali: „Založili jsme Unii obhájců. Založili jsme ji proto, že se, převážně jako obhájci, ale nikoliv jen ve „svých“ klientských věcech, setkáváme s postupy orgánů činných v trestním řízení, k nimž máme vážné odborné výhrady.