Ty pak ovlivní rozhodování Evropské komise, zda uvolní peníze, či nikoliv. Projekt modernizace pražské čistírny ovšem dostal zamítavé stanovisko. V jednání se bude pokračovat v nejbližších dnech.

Jde o zhruba šest miliard korun. Tolik může Praha získat z fondů Evropské unie na modernizaci čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Celkově se ale náklady na novou vodní linku, rekonstrukci stávající čistírny a vybudování kalového hospodářství vyšplhají podle odhadů na zhruba 19,8 miliardy korun. Překvapivě se v rámci celkové modernizace počítá i s další "modernizací" zmodernizovaného kalového hospodářství - a to jeho přemístění do Drast do Středočeského kraje.

Součástí modernizace (vedle technologických parametrů) má být zakrytí technologie zeminou tak, aby Císařský ostrov principiálně mohl sloužit i jiným (např. rekreačním účelům). Toto zakrytí zeminou má i charakter protipovodňové ochrany a údajně nemá přijít na více než desítky mil Kč.

Největším problémem současné ÚČOV je překračování limitů na vypouštěný dusík přibližně dvojnásobně (Praha je největším komunálním znečišťovatelem odpadních vod v ČR, proto je o to více v hledáčku evropských orgánů.). Ústřední čistírna a její modernizace je pro metropoli velmi důležitá. Prochází přes ni téměř všechna odpadní voda, kterou město vyprodukuje. V případě, že k úpravám nedojde včas, hrozí České republice vysoké pokuty od Evropské unie. V tuto chvíli má město výjimku na kvalitu vypouštěných vod až do roku 2016.

Evropské komisi rovněž vadí, že Praha pronajala dlouhodobě správu kanalizací a vodovodů soukromé firmě VEOLIA a.s. až do roku 2028. Společnost jako ústupek nabídla už loni v prosinci, aby čistička byla vyňata z provozní smlouvy uzavřené s hlavním městem. A dokonce je připravena nabídnout spolufinancování projektu, pokud Praha nezíská evropské dotace. Což by bylo nakonec výhodnější.