Kauza Lessy – veřejnosti stačí pravdy půl

07.12.2013 12:03 | Zprávy

Vyjádření pedagoga z Policejní akademie ČR Petra Tomka k vrácení Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta

Kauza Lessy – veřejnosti stačí pravdy půl
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Petr Lessy

V úterý ministr vnitra s velkým zadostiučiněním zrušil rozhodnutí o propuštění Petra Lessyho ze služebního poměru a vyhlásil to na tiskové konferenci dychtivým posluchačům. Značná část veřejnosti, vycházející z informací, které jí, jak ministr, tak i účastník řízení, předkládají, musela pochválit ministra, jak principiálně se postavil ke schylující se nezákonné situaci, v níž by se Lessy ocitl. Nelze se divit, když se veřejnosti předloží pouze pravdy půl.

Polopravda první – Lessy byl pravomocně očištěn.

Petr Lessy očištěn byl i nebyl. Očištěn byl ve smyslu trestněprávním, protože nebyl odsouzen ani potrestán z důvodu nepřípustnosti dvojího stíhání (před zahájením trestního stíhání bylo vedeno kázeňské řízení, jež bylo pro nedostatek důkazů zastaveno). Očištěn nebyl v tom smyslu, že se soud nevyjádřil k tomu, zda jeho jednání mělo znaky trestného činu, které byly důvodem jeho propuštění ze služebního poměru. Možná se to zdá nelogické, ale judikatura správních soudů striktně odlišuje. K uvedenému stavu se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 21. září 2007 č. j. 4 As 58/2006 – 98 takto: Správní orgán sice nemusí vyčkat rozhodnutí o tom, zda bude jednání policisty shledáno přestupkem či trestným činem (to by mohlo vést k marnému uplynutí krátké zákonem stanovené lhůty pro propuštění ze služebního poměru), ale nepochybně musí zjistit skutečný stav věci a pouze na základě skutečného stavu věci může policistu propustit ze služebního poměru. V takovém případě není podstatné, zda bude později rozhodnuto, že jednání policisty současně nenaplnilo skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku.

Polopravda druhá – mé rozhodnutí trvalo poněkud déle.

Rozhodnutí trvalo déle i netrvalo déle. Zákon o služebním poměru nestanoví pro vydání rozhodnutí v přezkumném řízení žádnou lhůtu. Podle analogie zákona o služebním poměru (analogie legis) lze dospět k použitelnosti lhůty stanovené pro odvolání proti rozhodnutí. Ta je vyjádřena tak, že má být rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů. I kdyby byla použita lhůta pro rozhodnutí na základě vzdálenější analogie správního řádu (analogie iuris), nebyl by závěr jiný - pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Petr Tomek

Hodnocení světových lídrů

Dobrý den, mohu se zeptat, jak, kdo a podle čeho hodnotí světové lídry? Podle mě se do nedá moc porovnávat nebo si nedokážu představit, na základě čeho jsou porovnáváni? Ptám se vás, protože vy jste jakýsi průzkum vytáhl, tak předpokládám, že o něm víte více. Já se přiznám, že mu nerozumím. Děkuji

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu

15:57 Ivo Strejček: Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu

Dennáí glosa Ivo Strejčka