Kauza Lessy – veřejnosti stačí pravdy půl

07.12.2013 12:03 | Zprávy
autor: Petr Tomek

Vyjádření pedagoga z Policejní akademie ČR Petra Tomka k vrácení Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta

Kauza Lessy – veřejnosti stačí pravdy půl
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Petr Lessy

V úterý ministr vnitra s velkým zadostiučiněním zrušil rozhodnutí o propuštění Petra Lessyho ze služebního poměru a vyhlásil to na tiskové konferenci dychtivým posluchačům. Značná část veřejnosti, vycházející z informací, které jí, jak ministr, tak i účastník řízení, předkládají, musela pochválit ministra, jak principiálně se postavil ke schylující se nezákonné situaci, v níž by se Lessy ocitl. Nelze se divit, když se veřejnosti předloží pouze pravdy půl.

Polopravda první – Lessy byl pravomocně očištěn.

Petr Lessy očištěn byl i nebyl. Očištěn byl ve smyslu trestněprávním, protože nebyl odsouzen ani potrestán z důvodu nepřípustnosti dvojího stíhání (před zahájením trestního stíhání bylo vedeno kázeňské řízení, jež bylo pro nedostatek důkazů zastaveno). Očištěn nebyl v tom smyslu, že se soud nevyjádřil k tomu, zda jeho jednání mělo znaky trestného činu, které byly důvodem jeho propuštění ze služebního poměru. Možná se to zdá nelogické, ale judikatura správních soudů striktně odlišuje. K uvedenému stavu se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 21. září 2007 č. j. 4 As 58/2006 – 98 takto: Správní orgán sice nemusí vyčkat rozhodnutí o tom, zda bude jednání policisty shledáno přestupkem či trestným činem (to by mohlo vést k marnému uplynutí krátké zákonem stanovené lhůty pro propuštění ze služebního poměru), ale nepochybně musí zjistit skutečný stav věci a pouze na základě skutečného stavu věci může policistu propustit ze služebního poměru. V takovém případě není podstatné, zda bude později rozhodnuto, že jednání policisty současně nenaplnilo skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku.

Polopravda druhá – mé rozhodnutí trvalo poněkud déle.

Rozhodnutí trvalo déle i netrvalo déle. Zákon o služebním poměru nestanoví pro vydání rozhodnutí v přezkumném řízení žádnou lhůtu. Podle analogie zákona o služebním poměru (analogie legis) lze dospět k použitelnosti lhůty stanovené pro odvolání proti rozhodnutí. Ta je vyjádřena tak, že má být rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů. I kdyby byla použita lhůta pro rozhodnutí na základě vzdálenější analogie správního řádu (analogie iuris), nebyl by závěr jiný - pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Uprchlici

Co přesně myslíte posílením našich hranic z důvodu zastaveni druhé (poválečné) migrační vlny? Jste pro obnovu kontrol? A pomůže, když budeme chránit jen naše hranice? Není problém celoevropský? A Evropy, respektive EU se tak trochu týká i můj další dotaz. Tvrdíte, že vás nařízení EU nezajímají. Ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Veselá svatba a méně veselé souvislosti

18:23 Jiří Weigl: Veselá svatba a méně veselé souvislosti

Pondělní glosa Jiřího Weigla