Před měsícem pan europoslanec Tomáš Zdechovský podal stížnost na postup Evropské komise, kde odhalil a přinesl důkazy, že skutečným autorem regulací na zákaz olověného střeliva jsou radikální lobbisté z globální ekoneziskovky Birdlife, která má půlmiliardový rozpočet  (více ZDE).

Je třeba ocenit odvahu pana Zdechovského za „boj s větrnými mlýny“ byrokracie, protože zaslal EK další dopis, ve kterém ukazuje na další závažný právní problém, totiž že působnost nařízení REACH je určena pouze výrobcům, dovozcům či prodejcům nebezpečných chemikálií, ale vůbec není určena k tomu, aby regulovala chování spotřebitele. Evropská komise tedy z právního hlediska nemůže aktualizací přílohy tohoto nařízení REACH něco nařizovat střelcům a myslivcům jakožto koncovým spotřebitelům, na to by potřebovala jiný právní předpis. EK nemůže nařizovat uživatelům nařízením REACH, že se s produktem legálně zakoupeným na vnitřním trhu EU – s olověným střelivem nesmí pohybovat ve stometrovém okolí mokřadů, tedy dle navrhované nesmyslně široké definice ani v okolí kaluží po dešti, kterých je v těchto týdnech více než dost.