Pozornost se soustředila na 3 tematické, ne vždy jednoznačně oddělitelné okruhy opatření v působnosti ministerstva financí: 1) operativní kroky reagující na COVID-19, 2) dlouhodobější standardní úkoly rezortu a 3) schémata k pokrizové stimulaci ekonomiky. Takto v úvodu setkání vykolíkoval hřiště pro diskusi prezident komory Vladimír Dlouhý.

O sebevědomí paní ministryně na padesát přítomných účastníků, reprezentujících živnostníky i velké obchodní společnosti, předem nepochybovalo, přesto zapůsobil fakt, že přes dvě pětiny „koronavirových“ zákonů bylo z dílny jejího ministerstva, přičemž v celku oprávněně neopomenula podotknout, že bez finanční správou administrovaného kompenzačního bonusu, by sotvakdy efektivně doputovala státní pomoc k drobným podnikatelům. V zásadě příjemně překvapila otevřenost ministryně, pokud jde o popis zřejmě častých kolizních situací na schůzích vlády, kdy v zájmu udržení funkční koalice bývají propodnikatelsky formulované záměry korigovány tak, že ztrácejí na své účinnosti.

Takové je pozadí právně i ekonomicky jen obtížně odůvodnitelného 800tisícového limitu pro vstup do režimu jedné paušální daně, kdy se sama ministryně kloní k logičtějšímu využití registračního prahu pro DPH. Účastníkům příjemně zněla i slova ministryně ohledně zbytnosti tzv. zaručených mezd s tím, že k sociální ochraně trhu práce by bohatě stačil jen institut samotné minimální mzdy. Z vystoupení strážkyně státní pokladny jasně vyplynulo, že z vyvíjejícího se schodku státního rozpočtu není nijak nadšena a že ihned po odeznění krize bude nutno hledat cesty k jeho konsolidaci.