Vzpomínám si také na to, že to také vždy byl důvod ke zlepšení nálady a pozvednutí číše. Nedávno však padla v dobré společnosti tato replika, jako vzpomínka na společného přítele ve Španělích, a já jsem reagoval tak, že možná bude ještě před sjednocením Koreje použít naše know-how k demontáži EU. Nikdo se sice nesmál, ale také nikdo neprotestoval a ve všeobecné náladě typu „vlastně proč ne“, cinkly skleničky.

Ale vážně... Dnes už není pochyb o tom, že tento způsob evropské integrace, který ztělesňuje současná EU a především její bruselský moloch, a je poněkud nešťastný. Nejen, že Evropu neposiluje, ale začíná rozkládat vše dobré, co bylo na poli bilaterálních vztahů mezi státy a regiony vykonáno. Brusel je neschopný řešit evropské problémy v čase, kdy je to ještě efektivní. Jakákoliv rychlá a účinná reakce na okolní změny je z povahy uspořádání EU a jejich bruselských institucí nemožná. Myšlenka politického sjednocení Evropy na bázi jediného centra, které tahá za nitky a potlačuje a otravuje rozvoj vzájemných vztahů mezi členskými státy, selhala. Evropa vždy byla, je a zůstane uspořádáním síťovým. Jinými slovy, odchod Británie z EU je šancí pro všechny, protože to, co na EU vadí Britům, tedy kontraproduktivní bruselská byrokracie a parodie na demokracii, vadí všem, jenom Britům to teď vadí trochu víc. Dobrým řešením tedy není odchod Británie z EU, ale zrušení bruselských struktur EU a přechod na síť bilaterálních vztahů.

To neznamená, že není třeba v rámci této sítě určité harmonizační instituce, která by aktivně vyhledávala, popisovala disharmonie v síti a nabízela těm uzlům, kterých se to týká, možná řešení směřující k jejich zjemnění nebo dokonce odstranění. Takových harmonizačních institucí by mohlo být více a mohly by být distribuovány v různých zemích Evropy. Zbývá otázka, jak „uklidit“ současné bruselské instituce. A právě tady by se mohlo uplatnit ono česko-slovenské know-how nabyté při odstraňování federálního centra a následného zlepšování česko- slovenských bilaterálních vztahů.