Brexit a jeho výsledek způsobily především to, že maska politické korektnosti elitám spadla. Napříč EU byla spuštěna kampaň plná nenávisti ke starým, chudým a „neuniversitním“ Evropanům, kteří jsou představitelé špatnosti a zla, a kdyby jich nebylo, kdyby byli zbaveni života nebo alespoň občanských práv, tak by nikdy v Británii k takové chybě nedošlo a správní představitelé správného evropského dobra, tedy mladí, bohatí a universitní Evropané by mohli dál snít svůj sen, že budou ještě mladší, ještě bohatší, ještě více universitní a samozřejmě budou usilovat o to, jak být v očích elit ještě správnější.

Trochu to připomíná kalvínskou tezi, že bohatství a úspěch jsou stigmaty spasení. Bylo by dobré si připomenout, že žít podle kalvínských tezí, to nebylo a není skutečně nic pro lidi, kteří chtějí být jenom živí, svobodní a spokojení až šťastní. Hlasování v rozporu s vůlí elit je největším hříchem a odmítnutím všeobecného dobrodějství, které páchají evropské mladé, bohaté a universitní elity na zbytku společnosti. Takové hlasování by podle elit nemělo být platné, není závazné, prostě nevzdělaní staří žebráci nám nebudou do našeho světa údajně vzdělaných, mladých boháčů mluvit. Netrvalo to víc než pár hodin a nepřátelé EU byli odhalení. Jsou staří, chudí a tak hloupí, že mají svůj názor, když mohou mít tak hezky jednotný bruselsko-berlínský.