Podobně argumentoval, když po něm byl požadován nějak rychlejší pohyb. Byl to vzdělaný člověk, a tak mi vysvětlil, že to není jen bonmot, ale že má historický základ. Sport byl prvotně zábavou nejen anglosaských elit, a proto také bylo dlouhodobě na profesionální sport pohlíženo těmito elitami, které ovládaly olympijský sport, skrz prsty. Kdo na to nemá, neměl podle jejich názoru sportovat vůbec, protože, kde jsou peníze, tam nemůže být fair play a pravá aristokratická zábava. Dnes je patrné, že měli více pravdy, než se na první pohled zdá…

Navštívil jsem skvěle obsazenou debatu o financování sportu pořádanou Evropským hnutím a družstvem Fontes rerum. Panelisty byli Marcel Chládek, Miroslav Jansta a Jiří Kejval. Diskusi řídil a komentoval vrchní družstevník Jan Mládek. Rovněž v auditoriu seděla řada významných sportovců nedávné i dřívější minulosti, ale kromě tradičního publika také poslanci a senátoři. Nebudu a nechci hodnotit a komentovat jednotlivá vystoupení, dovolím si jen poznámku, že se mi zdálo, že oba přítomní politici se v dané problematice orientovali daleko lépe než přítomní sportovní funkcionáři, kteří viděli spásu prakticky pouze v penězích. Sportovní byznys představuje podle jejich slov 123 miliard, odvádí 55 miliard na daních a dostává almužnu, která by nestačila ani na roční plat fotbalisty Messiho. Za současný žalostný stav podpory sportu může Václav Havel, který prý neměl sportovce rád a navíc kritizovat ho teď frčí, a samozřejmě Aleš Hušák, který může úplně za všechno špatné, co se kdy ve sportu v České republice událo. Je ještě jeden zloduch a na tom se víceméně shodli všichni panelisté, a tím je Andrej Babiš. Bylo zvláštní, že ani na poměrně přímé nebo dokonce návodné otázky nebylo možné se dobrat odpovědi na to, co nás v této oblasti čeká, jaké jsou záměry. Velmi rozumný návrh z auditoria, aby se uvažovalo o vytvoření sportovního klastru, kde byly zastoupeny sportovní organizace, univerzity, servisní organizace, sponzoři a další, přešli panelisté s lehkým pohrdáním. Strategií a koncepcí je zřejmě tradičně tolik, že se v nich nedá vyznat. Na druhé straně připravená velká novela zákona o sportu byla politicky zablokována a má ji předcházet koncepce, na kterou má navázat zákon a nikoliv novela, která je novelou protože zákon trvá o rok déle, a nakonec bude vypadat stejně jako hotová novela. Typický český Kocourkov a to čemu se říká špatné vládnutí.

Nicméně skutečnost je taková, že sport se doopravdy stal plezírem pro bohaté lidi. Co dokážou peníze všechno rozvrátit, vidíme všude kolem sebe. Výsledkem je, že nesportují, a to i vrcholově, ti nejlepší a netalentovanější, ale ti nejlepší z bohatých a někde už jenom ti nejbohatší. Jednoduše řečeno, peníze jsou dobrý sluha, ale zlý pán.

Dovolím si několik poznámek a snad i námětů.