Možná by měl mít Parlament svůj marketing a merchandising, o prodeji mediálních práv nemluvě. Také nějaký ten outsourcing by se hodil a místo státních symbolů pár billboardů. Masivní prodej upomínkových předmětů s tvářemi poslanců v ulicích Prahy by byl samozřejmostí.

Ve velkém sále by mohlo být kasino a v přilehlých prostorách masážní salón s hotýlkem. Jednání Sněmovny by se pak odehrávaly v nedaleké nevelké hospůdce U Hrocha, kam by předsedové klubů přinesli ověřené podpisy poslanců pod jednotlivými návrhy a s pomocí kalkulačky je sečetli a vyhlásili výsledky. Diskuse by byla toliko na veřejně dostupném webu, s časově omezeným přístupem podobně jako bleskový šach. Kdyby snad nebyly podpisy, tak by se U Hrocha jednoduše hlasovalo pozice-opozice, aktuálně tedy prostě 3:2. Know-how by následně přejal i zcela neefektivní Senát, pokud by nebyl vůbec zrušen.

Je mi celkem jasné, že výsledky takto organizovaného efektivního a výdělečného Parlamentu, by se od současného stavu lišily jen minimálně. Možná by dokonce bylo méně ostudy. Nicméně, jsem za zachování status quo, protože ten mi zachovává víru a naději, že to jednou bude lepší a poslancům dojde, že nejsou partajní loutky, a lidé je budou milovat, když nechají právní řád co nejdéle na pokoji. A naděje a víra, to jsou přece pilíře naší, tedy křesťansko-tržní Evropy.

Láska s pravdou to už mají za sebou…