Od jarních měsíců bojujeme o zdraví a životy lidí, kteří se nakazili onemocněním COVID-19. Pečovali jsme souhrnem o stovky pacientů s těžkým průběhem. Je to práce namáhavá psychicky i fyzicky. Když se pak unavení dostaneme domů a sledujeme mediální výstupy mnohých odborníků, nevěříme vlastním očím. Debaty, zda se umírá „na COVID nebo s COVIDem“, jestli je virus prostředkem vlády k omezování osobní svobody, zda je opravdu nutné si ve vnitřních prostorách nasadit roušky...

Sledujeme, že nálada v týlu je diametrálně odlišná od situace na frontě. To se od jara hodně změnilo. A přitom nepřítel se po jarním taktickém ústupu, ke kterému ho donutil razantní přístup vlády a odpovědné chování většiny společnosti, vrátil s větší silou než předtím.

Nechceme vyvolávat paniku a zděšení, ale asi to musíte slyšet. Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 10-20 let kvalitního života. Jsou to padesátníci, šedesátníci, aktivní sedmdesátnici, kteří mají pouze nadváhu, nebo vysoký tlak či lehkou cukrovku. Snažíme se všemi prostředky zabránit tomu, aby skončili na ventilátoru, protože pokud se na něj dostanou, přežije jich sotva polovina. Ano, mladí a zdraví překonají COVID většinou bez potíží. Avšak lidí, u nichž může skončit fatálně, je v naší populaci opravdu hodně, včetně mnohých z vás a vašich blízkých.

Na jaře jsme od vás poslouchali potlesk a dostávali do nemocnic občerstvení. Děkujeme za to, cítili jsme vaši podporu v zádech. Teď od vás ale očekáváme a žádáme o hodně víc. Pokud chceme tuhle válku vyhrát, potřebujeme pomoc každého z vás.

Proto žádáme: