Přimělo mne to k úvaze nad postavením neziskových organizací v naší současné společnosti. Neziskové organizace jsou integrální součástí demokratické společnosti, nástrojem občanské participace, kterou občané projevují, organizují a prosazují své zájmy. Nejsou však jen nástrojem realizace zájmů svých členů, ale ve velké většině jsou prospěšné široké veřejnosti, k níž směřuje jejich činnost. Dotýkají se života většiny z nás v oblasti organizace volného času – sportu, kultury, nejrůznějších společenských a zájmových aktivit; tradiční oblastí činnosti neziskových organizací je oblast vzdělávání, pomoci osobám starým, nemocným, handicapovaným, ohroženým dalšími formami sociálního vyloučení.
Co je však stále jakýmsi stigmatem těchto organizací, je poměrně široce zažitá představa o oněch blouznivcích, kteří se v těchto organizacích angažují – kdo je schopný, podniká, dělá byznys, kdo si netroufá podnikat, dělá „nezisk“. Jen dosti pomalu se daří přesvědčovat veřejnost, že i v neziskových organizacích působí špičkoví profesionálové, že neziskové organizace dokáží realizovat svou činnost na vysoké odborné úrovni, že dokáží realizovat zajímavé podnikatelské záměry.
Může tomu být na vině i označení „neziskové organizace“, které evokuje mnohdy představu, že tyto organizace vlastně nemají či dokonce nemohou mít vlastní zisk. Přitom označení „nezisková“ pouze signalizuje, že smyslem těchto organizací není podnikání, že tyto organizace získávají své prostředky i z jiných zdrojů a že zisk používají k realizaci svého účelu, a nikoliv k rozdělení mezi své členy, zakladatele či jiné osoby. Konečně neziskovou organizací na vysoké profesionální úrovni je i Nadační fond proti korupci.
autor: PV