Rétorika mladistvě vyhlížejícího Řeka z hnutí Syriza, jenž před tehdejšími parlamentními volbami ve své zemi hledal podporu mezi levicovými kolegy z Evropské unie, byla pro francouzské socialisty tehdy ještě neuchopitelná. Prostě příliš radikální. To se ale – zdá se – změnilo. Přinejmenším o tom svědčí vyjádření řady francouzských socialistů z tohoto týdne.

Syriza totiž minulou neděli vyhrála volby. A to výrazně. Většina v třísethlavém řeckém parlamentu unikla levicovému hnutí, které se ostře staví proti evropské politice škrtů a úspor, o pouhá dvě křesla. Byl to historický úspěch hned z několika důvodů.

Předně v Řecku se až do neděle už více než čtyři desítky let střídaly o moc dvě tradiční strany Panhelénské socialistické hnutí Pasok a středopravicová strana Nová Demokracie. Právě ta – v čele s Antonisem Samarasem - v červnu 2012 hnutí Syriza naposledy pokořila.

V neděli navíc poprvé vyhrálo hnutí, které na starém kontinentu otevřeně a jasně odmítá úspornou politiku, k níž v minulých letech mnozí členové Unie přistoupily kvůli hluboké hospodářské krizi. Výhra Tsiprasova krajně levicového hnutí tak vzbudila otázku, zda nevyvolá dominový efekt v dalších zemích, které bojují s dluhy a dozvuky ekonomické deprese.

Třeba právě ve Francii, kde její vítězství přivítalo hned několik partají včetně zmíněných vládních socialistů. Ti se přitom ještě nedávno bratřili se stranou Pasok, svými tradičními souvěrci. Jenže řečtí socialisté ve volbách propadli.