Jak nejasné povědomí, že v zuřivě popíraném ruském angažmá na Ukrajině jaksi není něco v pořádku, že poškorpit se s celým západním světem asi taky nepřinese nic dobrého a že, koneckonců, kdoví, jak to s tím dosavadním relativním ruským blahobytem bude dál.

O to zajímavější jsou včerejší výroky ruského premiéra pro Vedomosti, plné temných pohrůžek, jež jiný moskevský list, Nězavisimaja gazeta, glosuje konstatováním, že „ruská vláda sice neví, jak zajistit ekonomický růst, zato se chystá k sankční válce a ke zvýšení daní“.

Právě posledně jmenovaný bod by přitom oficiální Moskvě mohl způsobit velké starosti: Dosavadní sociální smír a stejně tak až drakonické zákony snížily protesty v zemi po vzmachu z přelomu let 2011 až 2012 na minimum, ale na sociální otřesy je ruská společnost velmi citlivá, a jak soudí přední ruští sociologové, případné protesty proti poklesu životní úrovně, jež Rusům nepochybně hrozí, by mohly přerůst v otřesy politické.

Ruská federace přitom na počátku letošního roku zaznamenala recesi a tento pokles během dvou po sobě následujících kvartálů přišel dlouho před ukrajinskou krizí a v podmínkách mimořádně vysokých cen ropy.