Formálním důvodem tohoto dramatického ruského kroku je fakt, že pokládku potrubí přes své území nepovolilo Bulharsko.

Vladimir Vladimirovič toho na včerejší tiskové konferenci v turecké metropoli využil k jedovaté poznámce, že tato unijní balkánská země asi nebude příliš suverénní, když se vzdává projektu, který by bulharské ekonomice přinášel 400 milionů eur ročně.

Na tom je jistě dosti pravdy, protože EU byl Jižní proud původně trnem v oku od samého počátku – a nejen proto, že konkuroval evropskému programu Nabucco.

Evropě vadilo i to, že už dlouho před letošní rusko-ukrajinskou krizí mířil Jižní proud hlavně proti ukrajinské potrubní síti, již by tento plynovod společně s již fungujícím Severním proudem do značné míry znehodnotil.