Zmíněné státní budovy mají stále ještě v moci separatisté v Luhaňsku a Doněcku, a oficiální Kyjev tvrdí, že jejich činnost by mohla Rusku poskytnout záminku k vojenskému zásahu. Podle hodnocení NATO je dnes na rusko-ukrajinské hranici soustředěno asi 40 tisíc vojáků.

Kyjevská ústřední moc se – zřejmě oprávněně – obává toho, že Rusko se snaží destabilizovat situaci na východní Ukrajině přesně tak, jako to udělalo na Krymu, když se poloostrovem přehnala vlna protestních demonstrací, načež se vynořila ruská vojska, často v podobě tzv. zdvořilých zelených mužíčků v ruských uniformách bez distinkcí, a následovala anexe. Proč by se tedy totéž nemohlo stát i tentokrát?

Už včera Kyjev radikálním separatistům, kteří zmíněné objekty obsadili, vyhlásil ultimátum, které vyprší zítra: Pokud na ně proruští aktivisté nebudou slyšet, ústřední moc prý „uplatní sílu“. Úřadující šéf ruského ministerstva vnitra Arsen Avakov přitom zároveň upozorňuje na to, že ve východních oblastech Ukrajiny dál platí režim antiteroristické operace.