Zmíněné státní budovy mají stále ještě v moci separatisté v Luhaňsku a Doněcku, a oficiální Kyjev tvrdí, že jejich činnost by mohla Rusku poskytnout záminku k vojenskému zásahu. Podle hodnocení NATO je dnes na rusko-ukrajinské hranici soustředěno asi 40 tisíc vojáků.
Kyjevská ústřední moc se – zřejmě oprávněně – obává toho, že Rusko se snaží destabilizovat situaci na východní Ukrajině přesně tak, jako to udělalo na Krymu, když se poloostrovem přehnala vlna protestních demonstrací, načež se vynořila ruská vojska, často v podobě tzv. zdvořilých zelených mužíčků v ruských uniformách bez distinkcí, a následovala anexe. Proč by se tedy totéž nemohlo stát i tentokrát?
Už včera Kyjev radikálním separatistům, kteří zmíněné objekty obsadili, vyhlásil ultimátum, které vyprší zítra: Pokud na ně proruští aktivisté nebudou slyšet, ústřední moc prý „uplatní sílu“. Úřadující šéf ruského ministerstva vnitra Arsen Avakov přitom zároveň upozorňuje na to, že ve východních oblastech Ukrajiny dál platí režim antiteroristické operace.
V Luhaňské oblasti byl z iniciativy kyjevských úřadů zřízen výbor pro stabilizaci situace v tomto regionu. Mnozí jeho členové se ale obávají, že na celém východě dál hrozí výbuchy protestního násilí, inspirovaného Moskvou.
Ostatně jak Západ, tak Rusko se už delší dobu stereotypně obviňují z toho, že ten druhý nezodpovědně jitří atmosféru ukrajinsko-ruské, ale, jak se na východě zdá, i ukrajinsko-ukrajinské konfrontace. Zatímco Američané ruskou stranu jednoznačně viní z podněcování proruských separatistů ve východních ukrajinských oblastech, ruské ministerstvo zahraničí dnes naopak přišlo s prohlášením o tom, že EU se při snaze o zahájení integrace Ukrajiny do unijních struktur dopustila řady hrubých chyb, protože nebrala v potaz, jak složitá etnická i politická situace v této poněkud nesourodé zemi panuje.
Vzniká tak poněkud panoptikální dojem, že všichni zloději volají „chyťte zloděje“. Je to ale dojem jen povrchní a matoucí, protože evropské instituce zatím teprve uvažují, jak se v případě rozšíření ruské anexe na Ukrajině zachovají, kdežto Rusko už, přinejmenším na Krymu, tu anexi, a to nejspíš s definitivní platností provedlo. A v tom je sakramentský rozdíl, který si Rusko neumí, anebo daleko pravděpodobněji nechce uvědomit.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
