Libor Dvořák: Ukrajinci se na frontu příliš neženou

01.02.2015 14:51

Uprostřed ledna ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon O částečné mobilizaci, na jehož základě by ve třech vlnách mělo narukovat až 200 tisíc Ukrajinců ve věku 18-60 let. Jak ale říká prezidentský poradce Jurij Birjukov, množství lidí, kteří se branné povinnosti vyhýbají, je „pobuřující“. Nejvíc odmítačů vojenské služby je přitom v západních oblastech země.

Libor Dvořák: Ukrajinci se na frontu příliš neženou
Foto: plus.google.com
Popisek: Prezident Ukrajiny Petro Porošenko

„Dostali jsme první souhrnnou zprávu o plnění plánu čtvrté vlny mobilizace… Z celé země, z každé oblasti. Ale já jí nerozumím!“ stěžuje si Birjukov na své facebookové stránce. Největší rozhořčení v tomto vysokém úředníkovi prezidentovy administrativy budí Ivano-Frankovská, Těrnopolská, Zakarpatská a Volyňská oblast.

Tam prý někteří předsedové vesnických samospráv odmítli odvedencům povolávací rozkazy předat. V Ivano-Frankovské oblasti pak 57 % lidí, kteří obesláni řádně byli, jich plných 57 % před odvodní komisi prostě nepřišlo.

Dalších 37 % z této oblasti opustilo Ukrajinu. Podle pana Birkujova, čerpajícího v tomto případě z neoficiálních zdrojů, jsou rumunské hostely a motely při ukrajinské hranici přecpané těmito odmítači další mobilizační vlny. Na východě země prý přitom tato částečná mobilizace probíhá normálně.

Své polínko do ohně si už přiložil i ruský prezident Vladimir Putin, který na tento masový ukrajinský jev jistě s uspokojením upozornil a dodal, že hodně odmítačů se snaží nejhorší časy přečkat na ruském území.

Tam ovšem ukrajinští občané mohou bez víza pobývat jen třicet dní. Putin se přimlouvá za to, aby „těmto zvláštním kategoriím ukrajinských občanů byl co nejrychleji umožněn i delší bezvízový pobyt v Rusku“.

Tento nepříjemný trend v chování části Ukrajinců, na něž se vztahuje branná povinnost, ukazuje na několik věcí. Za prvé to znovu podtrhuje, jaký rozdíl je mezi východem a západem Ukrajiny. Za druhé jde jistě o snahu vyhnout se zbytečné smrti ve válce, která pro mnohé Ukrajince nemá smysl.

Z čehož plyne i třetí poznatek – totiž že řada ukrajinských občanů chápe, že vojenské vítězství Ukrajiny ve válce, vedené (ať už si Kreml tvrdí, co chce) v podstatě s Ruskem, jednoduše není možné a zřejmě by se přimlouvali za nějaké diplomatické řešení, v čemž je s nimi zajedno i značný segment západních politiků.

Ať tak či onak, zatím válka pokračuje a po tragédii v Mariupolu se vrátily obavy především z toho, aby Rusko znovu neoprášilo novoruský plán a nesnažilo se přinejmenším vyválčit na březích Azovského moře cestu suchou nohou na Krym.

Pokud by se něco takového potvrdilo, byla by to špatná zpráva nejen pro Ukrajinu a zbytek Evropy, která od jugoslávských válek něco podobného nepamatuje, ale i pro Rusko samotné. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Český rozhlas

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O ruských špionech

16:14 Petr Hampl: O ruských špionech

Denní glosy Petra Hampla.