Mými hlavními motivy byl boj za nastolení demokratických principů, odstranění vedoucí úlohy KSČ, včetně jejich vyvolených kádrů, ukotvení lidských svobod, zavedení práva cestovat, vlastnit majetek a hlavně svobodně rozhodovat o vlastním životě.

Přiznám se, že po více než čtvrtstoletí mého aktivního života, kdy jsme společně se ženou řádně vychovali naše dvě děti a přitom jsem si prošel mnohými úspěchy i pády, tak se tato moje  „sametová“ idea naplnit nepodařila. Určitě z toho nejsem flastrován, nejsem ani nešťastný, ale zamýšlím se nad mnohými otázkami a říkám si, kam ten dnešní svět vlastně spěje.

Problémy, které přehlížíme

V čem je problém? Popíšu alespoň některá témata, která v současné době hýbou společností a vytváří společenské klima. Evropská unie generuje bariéry v podobě byrokratických regulací a nehodlá připustit, aby státy a jejich občané rozhodovali sami, co je a co není pro ně dobré. Evropské dotace jsou zhoubným, netržním nástrojem, vytváří závislost, působí klientelisticky, podněcují korupci a na lidi i instituce mají devastující dopad. Evropa podporuje a podílí se na válečných operacích v mnohých koutech světa, ale občané vůbec nerozumí tomu, proč se tak děje. Evropa přihlíží bezhlavé masové migraci lidí z jiného kulturního prostředí na náš kontinent a vládnoucí elity nás přesvědčují, že všem musíme pomáhat a dávat k dispozici náš „bohatý“ solidární systém, aniž by se na jeho tvorbě tito „přistěhovalci”“ významněji podíleli. Evropou akceptovaný multikulturální model soužití národů postupně vytlačuje naše tradiční ukotvení k židovsko-křesťanských hodnotám, na nichž Evropa dlouhá staletí stojí, což výrazně narušuje hodnotový systém ve společnosti.

Evropský tlak na liberální pojetí menšinových zájmů ve společnosti a naopak potlačování většinových zájmů i sílící ovlivňování společenských dějů prostřednictvím neziskového sektoru a médii, se stává pro starý kontinent brzdou pokroku a spouštěčem politického pnutí. Na minulost snad až trestuhodně zapomínáme a na její interpretaci máme i po 29 letech každý svůj „osobitý“ pohled. Zjednodušování a zlehčování společensko-politických jevů a neustálé brblání bez výsledného efektu, se stalo koloritem dnešních doby.

Domnívám se, že nejlepším způsobem jak věci vysvětlovat a popisovat, je příklad. Nemusí jít však nutně o nějaký příklad velkolepý, ale pro pochopení interpretace „sametových idejí“, mohou mít i příklady drobné, malé, které žijeme každý z nás. Dovoluji si nabídnout příklad ze současnosti z mého okolí, z obce Pitín, ve které žiji již 29 let, do níž jsem se přistěhoval právě v období, kdy se zrodila sametová revoluce.