Analýzou výsledků nedávných zátěžových testů to údajně zjistili kontroloři z Bruselu. Příslušná zpráva bude sice vydána až zítra, ale německé a rakouské noviny to prý píší už dnes. Ministr průmyslu i šéfka přes jadernou bezpečnost nestačili podezření odmítat.
Ve skutečnosti skýtají ovšem předběžné informace o závěrech Evropského sdružení pro jadernou bezpečnost o výsledcích tzv. stresstestů, které se dnes objevily v německých či rakouských novinách, obraz podstatně střízlivější. Především se onen chmurný závěr, že na tom s jadernou bezpečností nejsme zrovna nejlíp a že bude zapotřebí skoro u všech jaderných elektráren značných investic, týká celého kontinentu. Celkem by odstranění všech bezpečnostních závad přišlo údajně až na 25 miliard eur.
Nejhůř na tom má být Francie. Ale například i v německých reaktorech byly prý zjištěny významné bezpečnostní deficity. Podle informací, které získal z Bruselu renomovaný německý list Wirtschaftsblatt, nejsou bez chyby ani české a slovenské jaderné elektrárny blízko hranic s Rakouskem.
O co se konkrétně jedná, na to se zeptal rakouský deník Der Standard šéfa slovenského úřadu pro jadernou bezpečnost Andreje Stritara, protože ten vedl až do letošního července evropské sdružení pro jadernou bezpečnost. Tedy orgán, který analyzoval výsledky jarních zátěžových testů v evropských jaderných elektrárnách. Podle Stritara jde o mylnou interpretaci závěrů dotyčného orgánu: v jaderné bezpečnosti je pořád co zlepšovat, ale to neznamená, že by nynější jaderné elektrárny nebyly bezpečné. Skoro stejnými slovy to dnes ráno vysvětlovala i jeho česká kolegyně Dana Drábová. Podle Stritara nejsou nijak horentní ani předpokládané náklady. Jednak se jedná o horní hranici odhadu a za druhé se to týká 123 zkoumaných evropských reaktorů. Když uvážíme, že jaderné elektrárny pokrývají v Evropě třetinu spotřebovávané energie, není to podle Stritara žádná přehnaná suma.
K českým jaderným elektrárnám ve zprávě podle rakouského deníku stojí, že u nich nebyly objeveny žádné kritické body, které by vyžadovaly okamžitá bezpečnostní opatření. Zpráva nicméně obsahuje několik doporučení, jak bezpečnost Dukovan a Temelína zvýšit: konkrétně se například jedná o dodatečný systém filtrů, který by zabránil tomu, aby radioaktivita unikla do ovzduší, kdyby bylo při eventuální havárii elektrárny nutné z reaktoru rychle vypustit tlak. Tímto způsobem se radioaktivní látky dostaly do životního prostředí z havarované elektrárny v japonské Fukušimě. Pro Slovensko zase z bezpečnostních zkoušek vyplynulo, že by mělo lépe zabezpečit své nouzové dieselové generátory proti „vnějšímu ohrožení“.
Generálně šlo totiž v zátěžových testech o to vyzkoušet, jak by jaderné elektrárny reagovaly na nehody, jdoucí nad rámec jejich původního bezpečnostního konceptu. Dukovany a Temelín dopadly v tomto ohledu zřejmě ještě docela slušně. Tady je ovšem třeba dodat, že podle šéfa energetické kampaně organizaceGreenpeace JanaRovenského vypadla ze zátěžových testů řada problematických věcí. Česká strana si podle jeho slov například prolobbovala, aby se testy netýkaly rizika teroristického útoku. Ten bude ale v našich zeměpisných šířkách asi pravděpodobnější, než silné zemětřesení.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
