Proti vetu se vyslovilo 145 z přítomných poslanců, zatímco prezidentův nesouhlas jich podpořilo pouhých osm, a to ještě šest z ČSSD. Tedy ze strany, která mívá tradičně slabost spíš pro zelenou energii než pro Václava Klause. Z poslanců ODS se naproti tomu nepostavil za prezidenta ani jeden. Zato ale všichni, ač jindy hlásají štíhlý stát a brojí proti molochu jménem EU, byli kupodivu jak pro státní podporu obnovitelných zdrojů, tak pro Brusel. Svůj postoj totiž odůvodnili mimo jiné tím, že ČR by prý jinak nesplnila svůj unijní závazek zvýšit v příštích 8 letech produkci zelené energie na13 apůl procenta.
Paradoxů kolem zákona o podpoře obnovitelných zdrojů je ovšem víc. Zatímco ministr průmyslu Kuba zapřísahával poslance, aby veto přehlasovali, protože by prý byl jinak tlak na státní dotace mnohem větší, kontroval mu sociální demokrat Petr tvrzením, že zákon je „totálně prolobbovaný“ a bude údajně stát 60 miliard ročně. Dodat je třeba, že teď plyne ze státní pokladny na dotace do obnovitelných zdrojů přes 38 miliard.
Přesto nový zákon zachovává povinnost podporovat zelenou energii i u těch výrobců, kterým koncem roku vyprší příslušná smlouva. A ještě otevírá další pole působnosti: nově bude nyní patřit k dotovaných zdrojům také biometan, a to ve výši až 1700 korun na megawatthodinu. Podpora biometanu byla hlavním důvodem prezidentova veta. Proti je ale i Energetický regulační úřad, který varuje, že u zdrojů z biometanu nastane podobný boom jako nedávno u solárních elektráren. Dotace do fotovoltaiky se vláda sice mezitím snažila osekat řadou opatření, k nimž v novém zákoně přibyla některá další, ale otázka je, jak se k faktu, že jsou mezi nimi i retroaktivní kroky, nakonec postaví Ústavní soud. O případných arbitrážích nemluvě.
Prapodivné kromě toho je, že když už se tvořil nový zákon, zůstaly v něm nejen dotace na spalování netříděného komunálního odpadu, v jehož důsledku končí v topeništích i cenné druhotné suroviny, ale i finanční podpora společného spalování dřevní štěpky a hnědého uhlí na další tři roky. Jde přitom o dotaci obzvlášť absurdního ražení: evropská výzva k podpoře tzv. biopaliv druhé generace, tedy energetických plodin a biomasy, které by se daly použít v elektrárnách místo uhlí, je totiž podle týdeníku Ekonom vyložena ve zdejší vyhlášce o podpoře obnovitelných zdrojů tak, že veškerá elektřina, vyrobená z hnědého uhlí a byť i jen několikaprocentního podílu biomasy, se považuje za „čistý zdroj“. A to nejen s nárokem na finanční podporu od státu, ale i s osvobozením od povolenek za vypouštění oxidu uhličitého. Ty jinak potřebuje každý zdroj nad 20 megawatů. Tenhle fígl tady používá řada velkoproducentů a nový zákon jim ho teď garantuje až do roku 2015.
Tohle všechno nezaplatí nakonec nikdo jiný než koncový zákazník. Tedy každý, kdo odebírá elektřinu. Podle společnosti Factum Invenio, která provedla nedávno průzkum veřejného mínění, týkající se dotací do obnovitelných zdrojů, je sice většina lidí pro podporu zelené energie, ale zároveň nemá ponětí, kolik je to stojí. Podle Factum Invenio dotuje každá jednotlivá domácnost, pokud jen svítí a vaří, obnovitelné zdroje jedenácti sty korunami ročně. Pokud si elektřinou také ohřívají vodu, je to zhruba 2300 korun ročně. A když elektřinou i topí, přijde je podpora průměrně na sedm tisícovek za rok.
Pokud je nový zákon, jak se domnívají prezident i Energetický regulační úřad, opravdu napsán tak, že nafoukne, tentokrát biometanem, po solárních elektrárnách další zelenou bublinu, tak se máme na co těšit. Bude to ovšem bublina výlučně jen zdejší výroby: EU nám do toho, co tady s jejími směrnicemi vyvádíme, nemluví ani v nejmenším.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
