Proti vetu se vyslovilo 145 z přítomných poslanců, zatímco prezidentův nesouhlas jich podpořilo pouhých osm, a to ještě šest z ČSSD. Tedy ze strany, která mívá tradičně slabost spíš pro zelenou energii než pro Václava Klause. Z poslanců ODS se naproti tomu nepostavil za prezidenta ani jeden. Zato ale všichni, ač jindy hlásají štíhlý stát a brojí proti molochu jménem EU, byli kupodivu jak pro státní podporu obnovitelných zdrojů, tak pro Brusel. Svůj postoj totiž odůvodnili mimo jiné tím, že ČR by prý jinak nesplnila svůj unijní závazek zvýšit v příštích 8 letech produkci zelené energie na13 apůl procenta.

Paradoxů kolem zákona o podpoře obnovitelných zdrojů je ovšem víc. Zatímco ministr průmyslu Kuba zapřísahával poslance, aby veto přehlasovali, protože by prý byl jinak tlak na státní dotace mnohem větší, kontroval mu sociální demokrat Petr tvrzením, že zákon je „totálně prolobbovaný“ a bude údajně stát 60 miliard ročně. Dodat je třeba, že teď plyne ze státní pokladny na dotace do obnovitelných zdrojů přes 38 miliard.

Přesto nový zákon zachovává povinnost podporovat zelenou energii i u těch výrobců, kterým koncem roku vyprší příslušná smlouva. A ještě otevírá další pole působnosti: nově bude nyní patřit k dotovaných zdrojům také biometan, a to ve výši až 1700 korun na megawatthodinu. Podpora biometanu byla hlavním důvodem prezidentova veta. Proti je ale i Energetický regulační úřad, který varuje, že u zdrojů z biometanu nastane podobný boom jako nedávno u solárních elektráren. Dotace do fotovoltaiky se vláda sice mezitím snažila osekat řadou opatření, k nimž v novém zákoně přibyla některá další, ale otázka je, jak se k faktu, že jsou mezi nimi i retroaktivní kroky, nakonec postaví Ústavní soud. O případných arbitrážích nemluvě.