To má ovšem podstatně víc podob než jen primitivní podvod se zatajenou koninou v polských burgrech, v italských lasagních nebo v masových kuličkách ze Švédska. A jsou to podoby mnohem rafinovanější, protože se dějí zcela legálně.

Nedávná studie německého svazu spotřebitelských středisek zjistila, že se víc než dvě třetiny zákazníků cítí v německých supermarketech klamáni, protože potravinářské výrobky velmi často nesplňují to, co slibují na lákavých obalech. Seznam triků, které dnes potravinářské koncerny v Evropě běžně- a legálně- používají, je vskutku rozsáhlý. Levné chemické aromáty, jejichž jeden gram propůjčí jednomu kilu potravin vůni dle potřeby, nahrazují nejen ovoce v jogurtech a v tvarohu, ale aromatizují i zmrazené ovoce, nakládané okurky, margarin nebo rybí konservy. Do krůtího salámu se přidává vepřové maso, do pesta z rukoly petržel, do šťávy z maracuji pomerančový extrakt, zaručeně pravý řecký ovčí sýr je z levného kravského mléka. Spolehnutí není, jak varují němečtí odborníci z tamních spotřebitelských středisek, ani na označení typu „bez konservačních látek“ nebo „bez cizorodých příměsí“. Řada takových označení totiž není chráněna a tak je výrobci používají, jak se jim zachce.