V reálu to mělo fungovat tak, že ten, kdo přijímací testy od kandidátů vybíral, dal příslušný formulář automaticky stranou, aby jej učitel mohl ještě tentýž večer opravit, popřípadě vyplnit znovu. Relativně vysoká cena měla pak údajně obsahovat i garanci proplout studiem až k závěrečnému titulu. Dcerka by to sice nejspíš ani nepotřebovala, protože se učí celkem dobře: ale za ty nervy (míněno nervy tatínkovy) by se to prý vyplatilo…

Není vyloučeno, že nervy si teď tatínek přece jen ušetří: jak zjistil deník Právo, „pochybné udělování titulů na plzeňských právech zůstane bez trestu“. Policistům se totiž nepodařilo prokázat, že by některý z funkcionářů bývalého vedení fakulty spáchal v této souvislosti trestný čin. Takže šéfka plzeňských žalobců Antonie Zelená deníku Právo potvrdila, že případ byl odložen. 

A to jednak pro nedostatek důkazů, protože k obsahu kurzů i délce studia „neexistuje prakticky žádná dokumentace“, ale zejména i proto, že podle vysokoškolského zákona bylo rozhodování v pravomoci děkana, který tudíž rozhodoval „v pozici akademického funkcionáře, a nikoli v pozici úřední osoby“. Takže už z tohoto důvodu k žádnému „zneužití pravomoci úřední osoby“, jak znělo původně podezření ze spáchání trestného činu, ani dojít nemohlo.