Zatímco v Lidicích uctila veřejnost- a zdaleka ne jenom ta česká- památku obětí jednoho z největších nacistických zvěrstev druhé světové války, sešlo se ve Štrasburku přes 300 prominentních hostů z 32 zemí, aby si připomněli 90 let od zrození projektu, jehož cílem bylo překonat nacionalistické běsnění jednou provždy.

Ten projekt se jmenuje Panevropská unie a u jeho zrodu stál vizionář s českými kořeny Richard Coudenhove-Kalergi. Světoobčan, narozený v Tokiu jako syn rakousko-uherského diplomata a jeho japonské manželky, vyrůstal na rodinném sídle v západočeské Březnici, studoval ve Vídni, a když se Rakousko-Uhersko rozpadlo, zvolil československé občanství. To měl až do Mnichovské dohody, po níž emigroval do Francie a ve své další spletité cestě životem pak pokračoval s francouzským pasem.

Šokován krutostí první světové války, rozvinul na začátku 20 let minulého století vizi Evropy, sjednocené nejen kulturně a hospodářsky, ale i politicky. Svému snu o záruce trvalého smíru dal jméno Panevropská unie, a nakolik jím musel s tehdejší dobou rezonovat, o tom svědčí odezva, jíž se projektu záhy dostalo. Mezi členy byli tehdejší význační politici stejně jako spisovatelé Thomas Mann nebo Franz Werfel, či nositel Nobelovy ceny Albert Einstein. Když se 3. října 1926 konal ve Vídni první mezinárodní kongres Panevropské unie, byly na něm dva tisíce účastníků.