To tajemství prasklo ve středu večer v 18.28 minut, kdy si právě ona newyorská nadace Knihovny Václava Havla v pořadu ČT 24 - a tedy na půdě jí zřejmě podřízené České televize - uspořádala svůj vlastní program, touto nadací prý už rok připravovaný, a v onen středeční večer konečně zrealizovaný. Šlo o její interview s někdejším dlouholetým americkým ministrem zahraničí 93 letým Henry Kissingerem. Interview moderoval zahraniční zpravodaj ČT Martin Řezníček, kterého si nadace jako námezdní sílu pro daný úkol od ČT vypůjčila, a který by byl nejspíš v rozpacích, kdyby měl teď odpovědět, pro koho v oněch 15 minutách, kdy rozhovor s Kissingerem vedl, cítil, že pracuje? Zda pro ČT, či pro nadaci.

Možná by řekl, źe to cítil pro obě stejně,  protože v jeho očích (a vlastně i ve skutečnosti), obě názorově jedno jsou, ale možná by i dodal, že jako mocnější a ČT fakticky nadřízenou vnímal tu nadaci. Protože kdyby nadřízenou vůči ČT nebyla, nemohla by si na půdě ČT uspořádat svůj vlastní a jen pro ni specifický program, nemohla by jeho (Řezníčkovými) ústy klást Kissingerovi otázky specifické jen pro ni, pro nadaci, a nikoliv pro ČT. Ta by se totiž v době zvýšeného mezinárodního napětí, kdy mír na zeměkouli stojí na špičce jehly, ptala s ohledem na své posluchače určitě na jiné věci, než na které se Kissingera ptal rukou nadace pevně vedený zpravodaj Řezníček.

Ostatně posuďte sami. První otázka zněla: Kdy jste se poprvé viděl s Václavem Havlem a jak na toto setkání vzpomínáte?

Otázka druhá: Kým pro vás Havel byl? Byl to politik, disident, spisovatel, čím byste ho nazval?