Včera večer jsem na ČT sledoval jeho rozmluvu s moderátorem Kubalem – a dojem nejistoty a falše, kterou už po minutě dokážete odečíst z jeho tváře i pohybů, se vám potvrdí v minutách dalších, kdy spustí svou vyřídilku.

Takže ho poslouchejte: On a jeho Chvilky nemají vůbec nic proti Babišově straně Ano – a jsou dokonce ochotni nechat ji i nadále žít, ale musí se zříct právě toho Babiše coby svého předsedy a zakladatele. To je neměnný a kategorický požadavek hnutí, které odmítá stát se částí demokratického systému republiky (čili stát se politickou stranou a prosazovat své požadavky a představy po demokraticku, čili být v parlamentu, podrobovat se jeho hlasování atd.), ale je rozhodnuto určovat své představy o tom, co se u nás bude dít, nátlakem z masových shromáždění v ulicích a na náměstích našich měst.

Nepřipomíná vám to něco? Totiž Hitlera ještě sveřepějšího než byl Hitler skutečný? Ten se přece vměstnaní svého hnutí do politické strany nebránil, takže byl ve srovnání s naším studentem demokraticky o krok vpředu. Ovšem stejně jako náš student, i Hitler v období před mnichovským pučem odmítal prodírat se k moci skrze zdlouhavou parlamentní proceduru, byl pro puč, a teprve po jeho krachu se rozhodl jít k cíli delší cestou legální a parlamentní. Nu a protože víme, že Chvilky do žádného parlamentu nikdy a za žádnou cenu vstoupit nehodlají, získává i zde Hitler nad naším studentem tří oborů demokratické body.