Protože ti tři zatracení blázni nám vlastně sdělili, že nám obyčejným lidem, kteří nesedí či nespávají buď ve vládě či v parlamentu a neberou tudíž kolem jednoho sta tisíc měsíčně - či víc - do volby našeho prezidenta nic není. Že tenhle džob měl zůstat jen jejich, coby nového českého panstva, a pokud se věci už, bohužel, zašmodrchaly jinak, šlo o omyl, který – a tohle lze mezi řádky toho, jak se vyjádřili, číst velmi snadno  – by se měl prostě napravit. A to samozřejmě tak, že nám obyčejným by se měl náš hlas k prezidentské volbě zase uzmout zpět, protože ho jednoduše a krátce nejsme hodni. Jsme totiž tak pitomí, že když nás včas neodstaví od válu, jsme schopni zvolit si zas prezidenta, který bude myslet vlastní hlavou a to po česku, pronášet, co si jako Čech myslí, a nebude své projevy koncipovat tak, že  je bude odečítat ze rtů Sorosů, Junckerů, Penců, Merkelových a dalších geniálních veličin našich časů, a pak je jen česky zopakuje.

Ale ještě jedno bych ke třem našim pojednávaným mudrcům rád poznamenal - lépe řečeno se jich zeptal. Zda si totiž uvědomují, že vyjádřením svého nesouhlasu s účastí nás lidí obyčejných na prezidentské volbě popírají smysl i ideu demokracie? Vždyť demokracie znamená vládu lidu, což v praktickém jejím provádění neznamená nic jiného než povinnost společnosti i státu občany do vládnutí a tedy do politické činnosti v co největší šíři zapojovat. Čím víc lidí se politického života účastní, tím demokratičtější stát, učili nás naši první čeští prezidenti Masaryk a Beneš, a volba prezidenta republiky částí politického života lidí přece je! A jestliže tedy oni páni Kalousek, Stanjura a Bělobrádek dnes nad účastí našich lidí při při prezidentské volbě naříkají, popírají de facto samotný myšlenkový obsah demokracie a dosvědčují, že oni sami se za demokraty sice na každém kroku a co nejokázaleji vydávají, ale skutečné demokratické myšlení jim vlastní není. A to přes všechny rádoby demokratické piruety, flipy, axely a lutzy, které nám jinak na politickém kolbišti tak rádi předvádějí.