Takový boj by ale nemohl skončit plichtou – to by ten její boj nebyl úspěšný. V boji Jourové proti Jourové by tedy musela Jourová zvítězit a současně prohrát. Určitě by se tím zapsala do historie a možná taky do učebnic psychologie a psychiatrie. Její informace o rasismu v našich končinách tak musí být určitě, ale určitě, pravdivá.
Tvrzení paní eurokomisařky však vyvolává zejména tyto otázky, na které nám dluží odpověď:
- z jakých podkladů či důkazů vycházela
- jaká jednání jsou rasismem
- jak dokazovat, že Romové nejsou diskriminováni
- jak s tím zatraceným rasismem naložit
Pokusme se jí pomoci v hledání odpovědí.
Z toho, co bylo publikováno – uznávám, že ne všechno je v silách jedince zaznamenat a leccos mi mohlo uniknout – soudím, že p. Jourová vzala v úvahu nenávistné komentáře na internetu vůči Romům. Už ale v úvahu nevzala, jaké jsou příčiny takových komentářů a zda mají racionální důvod. Druhou možností je, že vycházela ze stížností Romů, doručených Evropské komisi nebo jí osobně. Více než rozpaky by vyvolalo to, že by z pozice eurounijní ("nadstátní") eurokomisařky vycházela ze stížností Romů, doručených ve věci příslušným vnitrostátním orgánům a organizacím. To by totiž znamenalo, že do jejich činnosti eurounijně zasahuje.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
