Ve Varšavě, která šok z návratu komunistů k moci zažila jako první, byl z obav z reakce Západu na post premiéra nominován Waldemar Pawlak z Polské lidové strany, menšího koaličního to partnera postkomunistů a vůdce bývalých komunistů, ministr sportu v posledních vládách totalitního Polska Aleksander Kwasniewski zůstal v pozadí jako pouhý předseda poslaneckého klubu Svazu demokratické levice. Aby se o dva roky později stal polským prezidentem, když v regulérním souboji porazil legendárního vůdce Solidarity Lecha Walesu, jehož měla část Poláků za pět let jeho chaotického prezidentství už dost. Polsko tehdy zrudlo zcela, protože i premiérem se stal Józef Oleksy, bývalý krajský tajemník komunistické strany z osmdesátých let.
K tomu všemu má situace v České republice velmi daleko. Na rozdíl od Polska a Maďarska se totiž hlavní silou levice stala, a tady je třeba přiznat velký podíl Miloši Zemanovi, Česká strana sociálně demokratická. To, zda se jí za nemastného neslaného vedení Bohuslava Sobotky podaří tuto roli udržet je sice velkou otázkou, ale stále má k tomu velkou šanci. Nehledě na to, že v koalici s ostatními demokratickými stranami má nad komunisty stále obrovskou převahu.
Pokud se podíváme na Polsko a Maďarsko devadesátých let, lze říci, že po nástupu tamních postkomunistů k moci se zas až tak moc nestalo. Země dál, a dokonce s ještě větším úsilím pokračovaly ve snahách o vstup do NATO a Evropské unie, nezastavily se ani hospodářské reformy, ani privatizace. To, že i za postkomunistů byla v obou zemích korupce, nepotismus a klientelismus, to je také fakt. Především v Polsku po roce 2000, kdy se polští postkomunisté vrátili ještě jednou k moci, dosáhly tyto jevy odpudivého rozsahu. V Maďarsku opak postkomunisté dovedli během prvního desetiletí nového století dvě socialistické vlády zemi na pokraj bankrotu. Budiž však pro spravedlnost konstatováno, že je k tomu zprava tlačil ještě populističtější Viktor Orbán a jeho Fidesz. Dnes, kdy Fidesz mění ústavu a maďarské zákony stylem často odporujcím demokratickým principům, pak bývalí komunisté dokonce stojí na čele obhájců demokracie a liberální společnosti.
Při tomto porovnání si samozřejmě musíme položit otázku, zda se je v případě dalších volebních úspěchů českých komunistů třeba bát. Myslím, že je se čeho bát. Podstata je ukryta v detailech, a v tomto případě v předponě „post“, která se používá při označení polského Svazu demokratické levice, nebo Maďarské socialistické strany. Jako strany „postkomunistické“ se s totalitou i komunismem rozešly a během dvou minulých desetiletí se z nich staly klasické sociálně demokratické strany západoevropského typu. Byť samozřejmě se zátěží, kterou dlouhá a často velmi úspěšná kariéra předních činitelů těchto stran za komunismu stále přináší.
Čeští komunisté se od své minulosti nedistancovali, veškeré jejich omluvy za období totality byly a dodnes jsou polovičaté. Jde tu samozřejmě i o název, který je symbolem, a ne že není. Je třeba se však ale i pozastavit nad konkrétním politickým programem komunistů, který je proti našemu členství v NATO, je přinejlepším euroskeptický, když ne přímo protiunijní, a má v sobě nejen nostalgii po totalitě, ale je v mnoha otázkách i nacionalistický. O obdivu ke Kubě, Severní Koreji a Číně nemluvě.
Zatímco polští i maďarští postkomunisté byli systémovými stranami a skutečně se sžili s novými demokratickými poměry, čeští komunisté takoví nejsou. Můžeme spekulovat nad důvody, nelze pominout jistou roli izolace, v níž se už dvacet let nachází, ale faktem je, že dnešní čeští komunisté jsou stále hrozbou pro celý polistopadový vývoj, pro evropskou a západní orientaci České republiky. Nejsem příznivcem volebních kampaní, které straší voliče nebezpečím návratu komunistů, ale je opravdu čeho se bát. Komunismus ani totalitu by čeští komunisté po svém návratu k moci zřejmě nenastolili, ale o tom, že by se v této zemi lidem ctícím svobodu a demokracii žilo mnohem hůř a tíž, o tom netřeba pochybovat.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
