Pokud bychom chtěli hledat shodné rysy, tak bychom jich určitě našli mnoho. V obou případech se jedná o výsledek zpravodajské práce tajných služeb.
U toho slovenského to byla ale skutečně vynikající, téměř snová zpravodajská akce, které navíc, máme-li věřit informacím, jež se objevily na veřejnosti, pomohla obrovská náhoda. Náhoda v podobě bytu příslušníka Slovenské informační služby, který byl shodou okolností umístěn vedle bytu, jenž si kapitálová megaskupina Penta vybrala jako byt pro své konspirační schůzky s politiky a úředníky, kteří jí mohly přihrát pro ni výhodné obchody se státem.
V českém případě pomohla zpravodajské službě pouze bezostyšnost, s níž klíčové osoby skandálu, tedy pražský primátor a v té době místopředseda Občanské demokratické strany Pavel Bém a lobbista Roman Janoušek používali k dohadování svých kšeftů obyčejné nezakódované mobilní telefony. Telefony, které je dnes snadné odposlouchávat tak, jak to ještě nikdy v historii snadné nebylo.
Na rozdíl od Gorily, kde se Jaroslav Haščák a jeho spolubesedníci cítili v naprostém bezpečí a podle toho se i vyjadřovali, Bém s Janouškem možná alespoň trochu počítali s tím, že jejich komunikace není zcela bezpečná. A proto si do nezakódovaných telefonů zřejmě ty nejdůležitější věci, tedy podle všeho ty největší levárny, také ani neříkali. Na jejich osobní schůzky a výlety s nimi ale nikdo z českých tajných služeb nejezdil, takže skutečný rozsah, a teď to řeknu tak, jak si myslím, že to je, skutečný rozsah jejich kriminální činnosti nikdo zcela zmapovaný nemá.
Jsem také přesvědčen, že podobně jako u Gorily budeme mít také u Mazánka brzy co do činění s protitahy lidí namočených ve skandálu. Rozdíl je ale ve váhové kategorii. Zatímco na Slovensku jde o největší tendry slovenského státu za poslední desetiletí, samozřejmě ne všechny, ale některé ano, pak v případě Janouška a Béma jde alespoň zatím zřejmě o drobné rozkrádačky a zlodějny za desítky, maximálně stovky milionů. Penta se zázemím desítek nejkvalitnějších právníků a majetkem skoro sto miliard korun je také jiná káva než pan Janoušek, který ze svých pochybných kšeftů slepil dohromady možná miliardu, možná o kousek víc. Přesto i v Česku lze očekávat pokusy o zpochybnění odposlechů, možná dokonce zákazy zveřejňování, žaloby na ochranu osobnosti a podobné tahy.
Podobně jako na Slovensku u Gorily, ani u Mazánka nebude lehké vyvodit z v uvozovkách údajných odposlechů trestně právní zodpovědnost. Je navíc otázka, zda to, jestli Béma a nějaké magistrátní úředníky, či případně pana Janouška zavřou, je tím hlavním smyslem celé kauzy. Podobně jako v případě Gorila i u českého Mazánka se totiž díváme do útrob systému, kterým u nás fungovalo nejbohatší české město.
Systému, o němž všichni, kdo v posledních deseti letech byť jen četli noviny, věděli, že tady existuje a funguje. Jen jsme všichni možná i doufali, že to tak strašné není. Jenomže ono to bohužel tak strašné je a je to, jak ukazují odposlechy, dokonce ještě horší. Podobně jako v případě Gorila i u Mazánka má čtenář oprávněný pocit, že tím, kdo ve skutečnosti řídil pražský magistrát nebyl ani tak moc primátor Pavel Bém, ale lobbista, to je snad až příliš slušné slovo, prostě pan Janoušek.
V Mazánkově případě bych varoval před pocitem, že takto to chodí na pražském magistrátu a že v jiných městech, na jiných patrech politiky a veřejné správy to tady v Česku chodí jinak. Nechodí, a v těch vyšších, ba i těch nižších, dokonce i na těch nejnižších patrech politiky podobný systém funguje podle stejných pravidel. Byl jsem před pár dny náhodou na zasedání zastupitelstva jedné pražské městské části, a už jen to, co jsem tam slyšel a viděl, by vydalo nejméně na celý jeden fejeton.
Při znalosti toho, jak dopadly slovenské volby, při představě, jak by při rozšíření se mazákovského skandálu mohly volby dopadnout u nás, varuji před odsouzením demokratického systému jako takového i před označením přichycených lumpů za ty největší zločince. Odpovědí musí být snaha o zlepšení demokracie, zapojení více slušných lidí do správy věcí veřejných, v postupném, pomalém, ale trvalém zlepšování dnešního nedobrého stavu. Slováci po Gorile šli k březnovým volbám v počtech, které Slovensko dávno nezažilo. Myslím, že právě to je jediná správná a možná odpověď všem českým Mazánkům.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
