Už nikdy neuvidíš svoji matku, dozvěděl se třináctiletý ruský chlapec Saša (Sasha) Frolov od pracovnic norské sociální služby Barnevern, když byl společně se svým čtyřletým nevlastním bratrem Míšou (Mishou) odebrán své matce Irině Bergsethové. Na počátku stálo obvinění ze sexuálního zneužívání Míšy, kterého se měl dopouštět jeho norský otec.

Říkali: Být s matkou je špatné

Irina Bergseth, ruská občanka, se do Norska přestěhovala za svým novým manželem panem Bergsethem, norským občanem, spolu se synem Sašou Frolovem, ruským občanem, kterého porodila ještě v Rusku coby svobodná matka.

Syn Míša Bergseth se narodil v Norsku a byl norským občanem. Vztah manželů se však velmi brzy začal kazit. Mladší syn se měl matce svěřit s tím, že jej otec sexuálně zneužíval. Barnevern však dospěl k velmi překvapivému závěru: matka je psychicky chorá a obvinění si vymyslela. Ačkoliv matka předložila lékařské zprávy prokazující opak a rovněž vyšetření Míšy prokázalo, že trpí traumatem, které může být následkem sexuálního zneužívání, byly jí obě děti - po udání otce, který se mstil za obvinění ze sexuálního zneužívání - odebrány.

Oba sourozenci byli rozděleni, Míša putoval k otci, Saša, o něhož nevlastní otec zájem nejevil, nejprve do dětského domova, pak k pěstounům. Tehdy už třináctiletý Saša se však se svým osudem nehodlal smířit. Nadprůměrně inteligentní chlapec psal emaily na ruské velvyslanectví v Oslu. Barvitě v nich popisoval samotné odebrání matce, komunikaci se sociálními pracovnicemi i podmínky v nové rodině. Psal, že byl doma a hrál s kamarádem PlayStation, když za ním přiběhla matka, že si pro něj jde Barnevern. Mladší Míša už v té době seděl v policejním voze. „Nikdy v životě jsem nebyl tak nešťastný. Pokusil jsem se uniknout z auta, ale důstojník zablokoval dveře. Říkali, že je pro nás špatné být s matkou a že nás vezmou na místo, kde to bude lepší.“