Lucie Šafránková: Pět poslanců by Karlu Maříkovou vydalo. Pravda se nedala. Prozatím

28.05.2020 13:47

Sněmovna sice včera poslankyni SPD k trestnímu stíhání za její výroky o migrantech nevydala, ale hlubší otázky po podstatě spravedlnosti zůstávají. Svoboda projevu musí být i svobodou po projevu. Karla Maříková může být stíhána po skončení mandátu.

Lucie Šafránková: Pět poslanců by Karlu Maříkovou vydalo. Pravda se nedala. Prozatím
Foto: archiv LŠ
Popisek: Lucie Šafránková, poslankyně Parlamentu ČR za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Místopředsedkyně sněmovního Výboru pro sociální politiku. Členka Zastupitelstva města Brna.
reklama

Jedním z nejvýznamnějších politických filosofů všech dob byl anglický myslitel, ekonom a politik John Stuart Mill. V souvislosti s rozhodnutím Poslanecké sněmovny o nevydání kolegyně Karly Maříkové k trestnímu stíhání za vyslovený názor (jak hlasovali jednotliví poslanci, lze najít ZDE – jeden poslanec oznámil chybu hlasování) si připomeňme některé myšlenky z díla O svobodě. Tato Millova kniha je jedním ze základních myšlenkových pilířů konceptu svobodné a demokratické společnosti. 

Když se zrnko pravdy zakutálí 

V kapitole O svobodě smyšlení a diskuse Mill zastává stanovisko, že člověk ve skutečně svobodné společnosti by měl mít právo vyjádřit jakýkoliv názor. Každému takovému názoru by pak měl být dán prostor na rovnou diskusi. Mill tuto myšlenku obhajuje následujícími třemi argumenty:  

1. Pokud bychom nepřipustili k debatě nějaký názor, je možné, že bychom tím umlčeli pravdivou myšlenku. Vzhledem k našim přirozeně omezeným rozumovým schopnostem si nemůžeme být stoprocentně jisti pravdivostí názorů. Mill říká: „Nikdy nemůžeme s jistotou vědět, že názor, který se snažíme potlačit,je nepravdivý. 

2. I kdyby umlčený názor byl nepravdivý jako celek, mohl by, jak se podle Milla navíc často stává, obsahovat alespoň zrnko pravdy. Vzhledem k tomu, že převládající názory skoro nikdy nejsou úplně pravdivé, tak jedinou možností, jak docílit toho, aby pravda vyšla na světlo, je podrobit tento názor diskusi s názorem protichůdným. 

3. I pokud by přijatý názor byl pravdivý, tak dokud není napadán a podrobován diskusi, hrozí, že bude jeho zastánci přijímán jen jako předsudek nebo dogma. Společnost pak může mít tendenci ostrakizovat názorové menšiny a odrazovat je od jejich vlastního rozvoje, protože toto dogma získá sílu něčeho již prověřeného a tedy neomylného, což vede k tomu, že společnost nebude zohledňovat potenciální slabiny daného názoru. 

Svobodu lze nahmatat  

Vše výše uvedené platí o to víc ve chvíli, kdy nějaký nepohodlný názor nejen cenzurujeme, ale kdy jej dokonce chceme trestně sankcionovat. Podle jednoho bonmotu platí, že o svobodě projevu můžeme hovořit pouze tam a pouze tehdy, je-li následována i svobodou po projevu. O svobodě, včetně svobody slova, nestačí pouze čas od času teoretizovat. Je třeba se za ni postavit v konkrétních případech, v situacích, kdy o ni skutečně jde a kdy jde o svobodu konkrétních lidí. Proto podporuji kolegyni Karlu Maříkovou a proto jsem i hlasovala proti jejímu vydání k trestnímu stíhání jen za to, že uplatnila své ústavně garantované právo na svobodu slova.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Jak ovlivnil čínsko-japonský konflikt průběh II. světové války v Evropě

9:10 Jiří Paroubek: Jak ovlivnil čínsko-japonský konflikt průběh II. světové války v Evropě

Evropské publikum, a české není výjimkou, obvykle shlíží na události v Asii (ale i na jiných kontin…