Nejen v posledních dnech a nejen v souvislosti s docela žhavými debatami na dané téma mezi partnery v tzv. tripartitě (vláda – zaměstnavatelé – zaměstnanci resp. jejich zástupci) a mezi politickými stranami, a to jak v gardu „koalice-opozice“, tak uvnitř vládní většiny, je velmi diskutovaným tématem otázka tzv. minimální mzdy. Minimální mzda je nejnižší právně přípustná mzda, kterou je zaměstnavatel povinen v dané zemi poskytovat zaměstnanci za práci v pracovněprávním vztahu. Zároveň je to také minimální cena, za kterou mohou pracovníci prodávat svoji pracovní sílu. V Česku je její aktuální výše 13 350 Kč měsíčně, před několika dny rozhodla vláda o jejím zvýšení pro rok 2020 na 14 600 Kč.

Minimální mzda má chránit zaměstnance

Z pohledu SPD je institut minimální mzdy vysoce důležitou a nezbytnou součástí sociálního a ekonomického systému země. Je tomu tak v prvé řadě z principiálních a morálních důvodů, jelikož signalizuje přesvědčení státu o tom, že za poctivou a plnohodnotnou práci na plný úvazek mají zaměstnavatelé platit zaměstnancům důstojnou odměnu, která jim umožní důstojný život. Odmítáme přežívání od výplaty k výplatě, nutnost zadlužování se a chceme zabránit pádu do exekučních pastí a dlouhodobé chudobě či závislosti na dávkách státní sociální podpory a pomoci. Podstatou minimální mzdy je tedy zejména zaručení ochrany zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a současně i vymezení právního nároku na minimální úroveň mzdy.

Nechceme, aby závisela na libovůli

Neopominutelným důvodem pro existenci minimální mzdy v právním (a hospodářsko-sociálním) řádu státu je také její vliv a význam pro situaci na trhu práce obecně, kdy je viditelným signálem a stimulem pro zvyšování – dosud v průměru stále nízkých – mezd v soukromém i státním (veřejném) sektoru. V současné době je otázka výše „české“ minimální mzdy zcela v rukou exekutivy. Nachází se výhradně v gesci konkrétní vlády, jelikož je určována a upravována pouze normou tzv. nižší právní síly, nařízením vlády. Je tedy zcela na libovůli aktuální vlády (či vládní většiny), jakou výši minimální mzdy stanoví, zda ji zvýší (a případně o kolik) – anebo nikoli. Například mezi lety 2007 až 2014, kdy byly u moci vlády dominované ODS (a mj. s účastí TOP 09), nebyla minimální mzda zvýšena vůbec, což mělo neblahé sociální dopady na množství našich spoluobčanů a rodin.