Jsem rád za jeho zveřejnění i řadu pozitivních reakcí a zájem o toto stanovisko. Pozornost mu věnovala i v něm kritizovaná tzv. humanitární organizace Člověk v tísni respektive organizátorky festivalu Jeden svět.

Jimi jsem byl informován, že obsah mého stanoviska je přehnaný a můj postoj agresivní. „Na tiskovou konferenci přednostně akreditujeme novináře z audiovizuálních médií a z médií, jejichž náklad zasahuje stovky tisíc čtenářů/diváků/posluchačů“ (Bohdana Rambousková, PR manažerka Jeden svět). Má akreditace rovněž prý byla zamítnuta z důvodu, že „Centrum Člověka v tísni – Langhans má omezenou kapacitu. V tuto chvíli máme přihlášených téměř 50 novinářů ze seriózních médií“. Z novinářského hlediska pak byla pro mě pozoruhodná informace, že „na rozhovory s účastníky a organizátory není potřeba akreditace. Ta slouží pouze ke vstupu do kinosálů“ (Tereza Hronová, mediální koordinátorka Jednoho světa 2014).