Reakce loňského laureáta, Miloše Zemana, byla například taková, že si popletl organizátory, zaměnil cenu Ropáka za cenu Rypáka a domáhal se dortu, který je sice každý rok upečen, ovšem nekonzumují jej vítězové, nýbrž environmentální aktivisté. Navíc je veganský, což by asi prezidentovi nevonělo.

Letos Zeman svůj úspěch nezopakoval. Bodoval jen v kategorii Zelená perla, poněvadž 17. února 2014 v listu Deník prohlásil, že jako prezident udělá „vše pro to, aby zločiny ekologických nebo zelených fanatiků dále nepokračovaly“.

Ropákem 2014 se stal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Na jeho obhajobu lze uvést, že mu přitížilo, jak „dýchá za průmysl“ – abychom použili okřídleného citátu exministra životního prostředí Pavla Drobila, který byl příkladem politika, jenž se minul resortem.

Mládek se ale zajímá výhradně o ekonomické resorty. Kdysi vedl zemědělství, pak se chystal na ministerstvo financí, ovšem skončil v resortu průmyslu – a je v něm jako doma.

Zatímco porota udělující Ropáka Mládkovi vytkla především prosazování státní energetické koncepce počítající s vysokou spotřebou energie, nízkým využitím obnovitelných zdrojů, rozvojem jaderné energetiky a zachováním vysokého podílu hnědého uhlí, kapitáni průmyslu by mu zato jistě zatleskali.