„S rozdílem mezi průzkumy a výsledky spokojen nejsem,“ říká například Jan Herzmann, šéf agentury PPM Factum, která zpracovávala podklady pro Český rozhlas. Soustavně například nadhodnocovala procenta pro ODS a Stranu práv občanů – zemanovce a podceňovala Komunistickou stranu Čech a Moravy. Podle vyjádření Jana Herzmanna pro sever iDnes prý bude příště více zohledňovat "faktor naštvanosti".

Přiznám se ale, že netuším, jak sociologové takového zohlednění docílí. Možná by pro příště bylo lépe, kdyby nemíchali komplikovaný guláš jak z analýz voleb minulých, tak z předtuch a dojmů, a místo toho zveřejňovali čistě rozložení stranických preferencí mezi lidmi ochotnými přijít k volbám. Agentury by byly z obliga: přinesly by jen momentku z nálad veřejnosti a nemusely by se dodatečně omlouvat a vymlouvat. Předešly by také podezřením, že samy či na zakázku chtějí manipulovat veřejným míněním.

Mějme na paměti, že žijeme v tržním prostředí a agentury jsou soukromými subjekty podléhajícími zákonům nabídky a poptávky. K poctivé hře jsou motivovány vlastní pověstí. Bylo by velmi riskantní, kdyby se samy rozhodly švindlovat. Přesto bych se přimlouval za systém pojistek. Společnosti mapující veřejné mínění by například mohly být certifikovány, aby se rozlišily ty spolehlivé a prestižní od pochybných příštipkářů pletoucích si třeba zodpovědné zpovídání přesně namixovaných občanů s anonymními internetovými anketami. Voliči by též měli mít jednoduchý přístup ke zdrojovým datům. A metodika průzkumů by měla mít jisté jednotící prvky. Pak bychom aspoň nemuseli být překvapeni, že různé průzkumy chrlí čísla ve stylu „každý pes, jiná ves“.