Proto jsme se dočkali nového prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu s tváří dosavadního viceprezidenta Miloslava Kaly, za nímž je spousta solidní práce a též pochvaly od nevládních organizací. Zvolen ale byl pouze díky dohodě ČSSD a ODS, že novou viceprezidentkou bude exposlankyně Zdena Horníková. Korektně dodejme, že i Kala býval zákonodárcem a nikde není psáno, že paní Horníková nepůjde v jeho šlépějích. Ovšem zatím o její kvalifikaci nevíme nic.
Bylo přesto poněkud nedůstojné, když s pochybnostmi obestírajícími jednání poslanců byl v úterních Událostech komentářích České televize konfrontován Miloslav Kala, který se držel od partajní roviny výběru zásadně stranou a dokonce dlouho váhal, má-li do souboje o prezidentské křeslo jít. To on, nikoli poslanci, musel odpovídat na otázky připomínající opozičněsmluvní kšefty a upřednostňování straníků před nestraníky nebo pídící se po zakulisí dohody klubů občanských a sociálních demokratů. Na pranýř byl rovněž postaven kvůli skutkům trestně stíhaného předchůdce Františka Dohnala, ačkoli je dobře známé, že na něj další členové kolegia neměli žádné páky, ale i tak s ním skončili v otevřeném konfliktu. Už méně prostoru bohužel zbylo na debatu o autoritě a plánech Nejvyššího kontrolního úřadu.
Pro Kalu hlasovali poslanci ČSSD, ODS a Věcí veřejných, ale uznale se o něm vyjadřovaly i další parlamentní strany s výjimkou TOP 09. To příliš nepřekvapuje: kontroloři vytrvale šlapou na paty ministerstvu financí a Miroslav Kalousek dokonce loni neváhal Kalu osobně urazit. A byla to právě TOP 09, která se neposlední chvíli pokoušela shánět podporu pro prezidentského kandidáta, jehož našla v ODS a kterého přitom sama dříve odmítala. Řekněme na rovinu, že je problém, když je kolegium NKÚ napěchováno vysloužilými politiky. Přeci jen klíčový kontrolní orgán by měl být sestavován vyváženěji a pestřeji.
Na druhou stranu dnes NKÚ pracuje pečlivě a bez skandálů. Co však chybí, je respekt před kontrolními závěry a zájem médií. A to přesto, že se takříkajíc šťourá i v řadě atraktivních kauz. Do budoucna si chce například posvítit na stále masivnější investice státních institucí do informačních technologií nebo na cenu, za níž jsou u nás za veřejné peníze stavěny dálnice. Dojde prý i na srovnání s mnohem levnější cizinou. Letos chce Kala rovněž prověřovat úvěry České exportní banky nebo čerpání evropských peněz. Pokud ale má být NKÚ co platný, musí se opřít o sofistikovanější metody kontroly než dosud, což si žádá také patřičné odborné a materiální zázemí, čili vstřícnost jím kontrolované vlády.
Žhavým tématem je také rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Senát nedávno zamítl návrh ústavního zákona, jenž kontrolory pověřoval sledovat hospodaření obcí, krajů a některých dalších orgánů veřejné správy. Vždyť například i při zdánlivě banálních nákupech kancelářských potřeb lze šetřit nebo naopak oknem vyhazovat miliony. Novela zákona ale bude předložena znovu, snad s větším úspěchem. Pak by měly přijít na řadu i polostátní firmy.
Jakmile po Kalovi zvednou poslanci ruku i pro Horníkovou a oba pak prezident republiky jmenuje, budeme moci hovořit o definitivním ukončení nešťastné Dohnalovy éry. Uvědomme si ale, že náš dluh k NKÚ nemá jenom personální rozměr. Kontrolu je třeba též respektovat a zajistit jí adekvátní podmínky.
Komentář zazněl v pořadu Názory a argumenty na Českém rozhlase Plus. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
