Britská premiérka Theresa Mayová, která s tímto řešením souhlasí, jej ovšem nyní musí „prodat“ doma, v britském parlamentu. Zejména zastánci co nejrychlejšího brexitu budou nepochybně proti, jelikož odložení o dalších více než sedm měsíců za původní termín vystoupení (29. března 2019) zvyšuje pravděpodobnost, že se mobilizují stoupenci setrvání Británie v EU, prosadí druhé referendum a k žádnému brexitu nakonec nedojde.

Libra se v reakci na výsledek bruselského rokování příliš nepohnula, jelikož trh s odložením brexitu počítal. Datum 31. října je třeba chápat jako nejzazší možný termín vystoupení, Británie může „brexitovat“ i dříve, pokud její parlament schválí rozvodovou dohodu.

Odložení brexitu z pohledu běžného Čecha znamená mimo jiné to, že mu zřejmě výrazněji zdraží elektřina. Důvodem je růst cen emisních povolenek. Ty si v Evropské unii musí například uhelné elektrárny nakupovat, aby mohly do ovzduší vypouštět odpovídající objem oxidu uhličitého. Včera se cena emisní povolenky dostala na své více než desetileté maximum. Povolení na vypuštění tuny oxidu uhličitého včera stálo i více než 26,60 eura. Za poslední rok zdražilo o zhruba 92 procent (viz graf níže). Zdražování povolenek znamená, že výroba podstatné části produkované elektřiny zdražuje, což v konečném důsledku zdražuje samotnou elektřinu také domácnostem, včetně těch v Česku.